Bedřich Pokorný

československý voják

Bedřich Pokorný (6. března 1904 Brno[1]25./31. března 1968? Kanice) byl český voják a policista, důstojník československé tajné služby.

Bedřich Pokorný
Narození6. března 1904
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. března 1968 (ve věku 64 let), 30. března 1968 (ve věku 64 let) nebo 25. března 1968 (ve věku 64 let)
Kanice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísebevražda
Povolánízpravodajský důstojník
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pokorný vstoupil do armády v roce 1924 a od roku 1926 navštěvoval vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování zpravodajského kurzu byl v roce 1934 jmenován zpravodajským důstojníkem 12. divize v Košicích a později v Prešově se zpravodajskou činností zaměřenou proti Maďarsku.

Po okupaci českých zemí a vytvoření Slovenského státu se vrátil domů. Dostal práci v protektorátní správě a stal se finančním úředníkem moravského zemského úřadu v Brně. Během okupace údajně spolupracoval s několika odbojovými skupinami, včetně komunistického odboje. Jeho odbojová činnost však byla později během politických procesů v 50. letech zpochybňována, a Pokorného skutečné aktivity v období Protektorátu jsou dodnes nejasné.

V dubnu 1945, po osvobození Brna Rudou armádou, získal vysokou funkci velitele Národní bezpečnostní stráže v Brně a zemského velitele Sboru národní bezpečnosti na Moravě. Během léta roku 1945 organizoval pronásledování a vyhnání sudetských Němců i brněnský pochod smrti.

V červenci 1945 vstoupil do komunistické strany a byl jmenován velitelem jedné ze sekcí zpravodajské služby ministerstva vnitra v Praze. Pokorný vedl vyšetřování mnohých německých válečných zločinců. Za účelem diskreditace nekomunistických politiků zfalšoval výpověď zatčeného říšského zmocněnce pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Franka. Zfalšovanou výpovědí chtěl komunistické odpůrce obvinit z kolaborace. Z podvodu byl usvědčen veřejným žalobcem dr. Jaroslavem Drábkem a díky úsilí ministra spravedlnosti dr. Prokopa Drtiny byl za trest převelen na Slovensko.

Během února 1948 vytvořil výkonnou agenturní síť, díky níž získával interní informace z nekomunistických stran a výrazně tak přispěl ke komunistickému převratu. Po převratu dosáhl postu přednosty Obranného zpravodajství Ministerstva vnitra, zástupce přednosty odboru Ministerstva vnitra pro politické zpravodajství a přednosty BAc. Tato funkce byla od 1. října 1949 změněna na přednostu správy Táborů nucených prací. Účastnil se vyšetřování okolností smrti Jana Masaryka.

28. ledna 1951 byl Pokorný zatčen a v prosinci 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 16 let za sabotáž, spiknutí a spolupráci s bývalými agenty gestapa a udavači, kterou mařil práci policie. Rozhodnutím prezidenta republiky byl po pěti a půl letech ve vězení osvobozen, rehabilitován a bylo mu obnoveno členství v Komunistické straně Československa.

V březnu 1968, během pražského jara, spáchal Pokorný sebevraždu. Úvahy o životě, minulosti a budoucnosti v jeho deníku jsou datované 25. března, dne 31. března byl nalezen oběšený v lese[2] u Kanic.[3][4]

Reference

editovat
  1. Matrika 17259, sn. 158 [online]. MZA [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  2. DVOŘÁKOVÁ, Jiřina. Bedřich Pokorný – vzestup a pád. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2004, čís. 2, s. 233–267. Dostupné online. ISSN 1214-4274. 
  3. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Major Bedřich Pokorný [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-03-01 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  4. KAŠTÁNEK, J.; STRÖBINGER, R. Muž z fotografie o skonu J. Masaryka. Lidová demokracie. 1968-04-19, roč. XXIV., čís. 108, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat