Kostely v Moldávii

Kostely v Moldávii je název skupiny osmi sakrárních staveb rumunské pravoslavné církve v historickém regionu Jižní Bukoviny a Moldávie, které jsou kulturní památkou UNESCO. Vystavěny byly v 15. a 16. století na území tehdejšího Moldavského knížectví za vlády Štěpána III. Velikého a Petra Rareșe. V roce 1993 bylo 7 z nich zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, následně v roce 2010 byl na tento seznam doplněn kostel Zmrtvýchvstání Páně v Sucevițě. Většina kostelů se nachází v moderní župě Suceava.

Kostely v Moldávii
Světové dědictví UNESCO
kostel v Sucevițě
Smluvní stát	Rumunsko Rumunsko
Souřadnice	47°43′59″ s. š., 25°55′59″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	i, iv
Odkaz	598 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1993 (17. zasedání)
Změny	2010

Venkovní fasády kostelů jsou pokryty freskami, které jsou výjimečným mistrovským dílem byzantského umění a zachycují rozsáhlé cykly náboženských motivů a příběhu. Kostely jsou zpravidla umístěny ve vnitřním nádvoří opevněných klášterů. V regionu severního Rumunska se nachází více podobných kostelů, které však nejsou pod ochranou UNESCO.

Díky stejné době vzniku vykazují všechny několik společných vlastností. Celý areál je vybudován v rovině na půdorysu obdélníka nebo čtverce a obehnán celkem nízkými hradbami s obvyklou branou a někdy i s věžemi. Uprostřed rozlehlého prostranství pak stojí chrám: zpravidla jednolodní, ve východní části zakončený trojlistem půlkruhového kněžiště s kaplemi po stranách. Klenby jsou většinou velmi prosté, zpravidla chybí obvyklá byzantská kupole, a tedy i cibulovité báně charakteristické pro pravoslavné kostely. Místo nich mívají jen malou polygonální věž, jejíž obdoba se někdy opakuje nad západní částí. Obvykle jsou omítnuté a ozdobené štukovými detaily – nic zvláštního, řekli bychom. Jenže, a to je důvod, proč do Bukoviny dnes proudí tisíce návštěvníků, uvnitř i zvenčí jsou pokryty nástěnnými malbami. Ačkoliv je částečně chrání mohutné přesahující střechy, nedochovaly se všude stejně a zejména severní strany jsou poznamenány povětrnostními vlivy.^[1]