Polan

Polan
Obecné
Systematický název	Polan
Anglický název	Hydrogen polonide
Německý název	Poloniumwasserstoff
Sumární vzorec	H2Po
Identifikace
Registrační číslo CAS	31060-73-8
PubChem	23941
Vlastnosti
Molární hmotnost	211 g/mol
Teplota tání	−35,3 °C
Teplota varu	36,1 °C
Bezpečnost
	; Radioaktivní
NFPA 704	0 4 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polan (H₂Po) je sloučenina vodíku a polonia, patří tedy mezi chalkogenovodíky a hydridy. Je silně radioaktivní a kvůli jeho velké nestabilitě není většina jeho fyzikálních a chemických vlastností známa, ovšem chemické by měly být podobné jako mají ostatní chalkogenovodíky. Jeho vodný roztok se nazývá kyselina polanová.

Připravuje se reakcí polonia s kyselinou chlorovodíkovou na hořčíkové fólii^[1] nebo hydrolýzou polonidu olovnatého:^[2]

PbPo + H₂O → H₂Po + PbO

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hydrogen polonide na anglické Wikipedii a Poloniumwasserstoff na německé Wikipedii.

↑ GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 1635 s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 941.
↑ HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2013. 374 s. ISBN 978-80-7323-248-1. S. 267.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polan na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 1635 s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 941.

[2] HÁLA, Jiří. Radioaktivní izotopy. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2013. 374 s. ISBN 978-80-7323-248-1. S. 267.

[1]