Politický komisař

Politický komisař (též osvětový důstojník či politruk – původně ruská zkratka vzniklá zkrácením originálního názvu политический руководитель – politický vedoucí) byl zástupce velitele útvaru (nebo jednotky) pro politickou práci. Byl to důstojník (původně zpravidla nevoják), který dozíral na velitele i celou jeho jednotku. Filosofií Rudé armády bylo, že než to, jak voják Rudé armády bojuje a čím, tak je důležitější, aby věděl za co a proč bojuje (tedy za Stalina a Sovětský svaz, vedený KSSS), tedy aby byl „politicky uvědomělý“. Původním smyslem této funkce byl dozor nad bývalými carskými generály přijatými do Rudé armády, plné podřízení této armády stranické kontrole a udržování vysoké úrovně patřičného ideologického uvědomění mezi vojáky. Tento cíl zůstal nezměněn po celou dobu její existence.

Smrt komisaře, obraz Kuzmy Petrova-Vodkina

Političtí komisaři měli zejména na počátku své existence významnější úlohu než sami velitelé, na něž dohlíželi. Měli právo zrušit jakýkoliv rozkaz velitele jednotky, popřípadě jej zastřelit, pokud by dospěli k názoru, že zradil nebo že nebojuje s dostatečným nadšením či jeho muži nebojují s dostatečným nadšením.[zdroj⁠?!] Často to byli právě političtí komisaři, kdo skutečně velel jednotce, a jelikož se jednalo zpravidla o politicky uvědomělé, ale po vojenské stránce zcela nezkušené (a často i naprosto neschopné) jedince, měla tato skutečnost v obecné rovině velice negativní vliv na bojeschopnost a výkony jednotek. To bylo patrné již za ruské občanské války a rusko-polské války, avšak zde to bylo ještě přehlíženo.[zdroj⁠?!]

Během španělské občanské války a zejména zimní války a velké vlastenecké války však již byl destruktivní vliv politických komisařů na řízení bojových operací natolik zjevný,[zdroj⁠?!] že Stalin rozhodl o jeho radikálním omezení. Funkce existovala po roce 1945 i v tzv. lidových demokraciích (sovětizovaných státech střední a východní Evropy) a v Číně. V armádě ČSSR se funkce jmenovala ZVP (zástupce velitele pro věci politické). V Rusku a východní Evropě formálně zanikla po roce 1989, resp. 1992.

Obnovení v Rusku

editovat

V červenci 2018 zřídilo ruské ministerstvo obrany Hlavní vojenskou politickou správu a to na základě výnosu prezidenta Vladimira Putina. Útvar, který obnovil činnost zástupců velitelů, má dbát o zajištění morální a ideologické situace v armádě, dohlížet na dodržování pořádku a vojenské kázně a pečovat o veterány. Navázal tak na praxi fungující do roku 1992 (součástí velení Sovětské armády byl orgán řídící činnost politruků). Prvním velitelem útvaru se stal Andrej Valerijevič Kartapolov.[1]

Dne 22. května 2024 začal v Rusku vycházet časopis Politruk (Πолитрук) zaměřený na politickou výchovu ruských vojáků, jehož vydavatelem je Hlavní politická správa ruského ministerstva obrany.[2]

Reference

editovat
  1. ama; čtk. Putin obnovil v armádě systém politruků. Ze zahraničí. Právo. Borgis, a.s., 31. červenec 2018, s. 9. ISSN 1211-2119. 
  2. Jako za Stalina. Ruská armáda má nový časopis, jmenuje se Politruk - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-05-29 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat