Slída

druh minerálu

Slída je označení pro velmi širokou skupinu minerálů patřících mezi hlinitokřemičitany. Jde o významnou skupinu horninotvorných minerálů. Slídy patří mezi fylosilikáty, které krystalizují v monoklinické soustavě, někdy je jejich symetrii těžké rozpoznat, protože nabývají pseudohexagonální habitus. Mají dokonalou bazální štěpnost[1]. Tento typický znak je dán jejich vrstevnatou krystalovou strukturou (projevuje se perleťovým leskem na štěpných plochách). Tenké průhledné či průsvitné lupeny dosahují i značných rozměrů. Bývaly používány i jako výplně oken a žáruvzdorných okének pecí. Slída je nevodivá, nehořlavá, taví se špatně, spíše vůbec.

Detail slídy – muskovit

Chemické složení

editovat

Všechny slídy mají podobné chemické složení, které lze vyjádřit vzorcem:

X2Y4-6Z8O20(OH,F)4
kde X je K, Na, Ca, zřídka Ba, Rb nebo Cs
Y je Al, Mg, Fe nebo zřídka Mn, Cr, Ti, Li, a další prvky
Z je převážně Si nebo Al ale může být i Fe3+ nebo Ti

Slídy se dělí na dioktahedrické (Y = 4) a trioktaedrické (Y = 6). Pokud je na pozici X ion K nebo Na, označuje se jako pravá slída, pokud je na pozici X Ca označuje se jako křehká slída.

Struktura

editovat
 
Struktura T - O - T hlavních typů slíd

Výborná štěpnost slíd je důsledkem charakteristického uspořádání strukturních prvků, kde se mezi dvěma tetraedrickými sítěmi, které mají v rovině hexagonální symetrii, nachází oktaedrická síť, jejíž prvky se spojují do trojúhelníků.[2] Tato struktura je označována jako t-o-t (tetraedr-oktaedr-tetraedr). Oktaedrická vrstva může existovat ve dvou podobách, jako trioktaedrická, podobná struktuře brucitu, nebo dioktaedrická, podobná gibbsitu. Vrstvy tvořené t-o-t strukturami jsou kompaktní ale mohou se spojovat s dalšími takovými vrstvami, čímž vzniká typická vrstevnatá struktura fylosilikátů.[2]

Minerály

editovat

Trioktaedrické slídy

editovat
Pravé slídy
Křehké slídy

Dioktaedrické slídy

editovat
Pravé slídy

Slídy s mezivrstevní chybou

editovat

Velmi jemnozrnné slídy mají často větší rozdíly v obsahu iontů a vody a jsou obvykle označovány jako jílovité slídy. Patří mezi ně:

  • Hydromuskovit: s H3O+ a K na pozici X
  • Illit: s nedostatkem K na pozici X a porovnatelným přebytkem Si na pozici Z
  • Fengit: s Mg nebo Fe2+ nahrazujícími Al na pozici Y a porovnatelným přebytkem Si na pozici Z

Výskyt

editovat

Často se však pojmem slída míní jen její nejznámější reprezentant – muskovit.[zdroj?] V přírodě se ze slíd vyskytují nejčastěji dva druhy:

Naleziště

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sľuda na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.geology.cz přístup: 2015-07-17
  2. a b Klein, C., 2006. Mineralógia. Oikos-Lumon, Bratislava, 658 s.

Externí odkazy

editovat