乞食

• IPA: [kod͡ʑɪkɪ]
• (archaicky) IPA: [kot͡sɯd͡ʑɪkɪ]

• 古事記

Výraz se skládá z kandži 乞 (prosit, žebrat, pozvat, žádat, nuzný) a 食 (jíst, jídlo, žrát, potrava), čtení obou je sinojaponské (s posunem výslovnosti).

• hiragana: こじき
• rómadži: kodžiki

1. žebrota, nuzota, bída
2. žebrák
3. (v buddhizmu) žebravost/žebrání (žebravých mnichů)
4. (eufemisticky) totální zaostalost (technologická; vybavení; z nouze/špatného managementu)

• 乞食する