Baltský štít

Baltský štít (nebo Fenoskandie) je starý prekambrický štít nacházející se na Skandinávském poloostrově. Ponořuje se pod sedimenty východoevropské platformy, společně s kterou tvoří takzvanou fenosarmatskou plarformu. Zabírá části Norska, Švédska, Finska, Ruska a podloží Baltského moře. Tvoří ho hlavně obnažené krystalinické horniny prekambrického stáří. Hlavně archaické a proterozoické ruly a zelenokamenitá pásma, která překonala vícero stádií deformací a metamorfismu. Tvoří jej nejstarší horniny na evropském kontinentu. Mocnost kontinentální kůry na něm dosahuje 50 kilometrů.^[1] Během pleistocénu byl štít pokryt kontinentálním ledovcem, který jej na mnohých místech výrazně zerodoval a zanechal po sobě mnoho ledovcových sedimentů. Štít se dodnes nachází ve stádiu postglaciálního výzdvihu, který je následkem odlehčení, způsobeného ústupem kontinentálního ledovce.

Z paleografického hlediska tvoří baltský štít, spolu s východoevropskou platformou, ukrajinským štítem a dalšími oblastmi, Baltskou plotnu, tzv. Baltiku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltický štít na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltský štít na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.