Přeskočit na obsah

Pioneer 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pioneer 5
COSPAR1960-001A
Katalogové číslo27
Start11. března 1960
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaThor Able 4
Typ oběžné dráhyheliocentrická dráha
Stav objektuna heliocentrické dráze
ZánikZánik
Zánikne
ProvozovatelUSA NASA
VýrobceTRW
Druhsonda pro výzkum meziplanetárního
prostoru
Mateřské tělesoSlunce
ProgramProgram Pioneer
Hmotnost41 kg[1]
Parametry dráhy
Apoapsida0,993 1 AU
Periapsida0,706 1 AU
Sklon dráhy3,35°
Doba oběhu311,6 d
Excentricita dráhy0,168 9
Teleskop
Průměr0,66 m a 1,44 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pioneer 5 byla bezpilotní sonda z roku 1960 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru. Celý projekt programu Pioneer připravila Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně u Los Angeles. Označení dle katalogu COSPAR dostala 1960-001A (dle jiných zdrojů je nosná raketa A, sonda B).

Zatímco předcházející čtyři mise tohoto programu měly za cíl Měsíc, další se zaměřily na vzdálenější cíle. Měsíci byly o něco později věnovány další programy NASA : Ranger a Surveyor, které připravily podmínky k vstupu člověka na Měsíc v rámci programu Apollo.

Pioneer 5 byl první průzkumný let do meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše s cílem získat údaje o záření, magnetických polích, hustotě mikrometeoritů.

Start rakety se sondou

Konstrukce sondy

[editovat | editovat zdroj]

Obdobně jako sondy předchozí byla kuželovitého tvaru o výšce 0,74 metru, s hmotností 41 kg. Sluneční baterie byly umístěny na čtyřech panelech. Přístrojové vybavení tvořily teleskop, magnetometr, detektor mikrometeoritů, Geiger-Müllerova trubice, sada termistorů a dva vysílače s frekvencí 378,21 MHz.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

S pomocí rakety Thor Able 4 odstartovala sonda z rampy na kosmodromu Eastern Test Range na Floridě dne 11. března 1960. Získala rychlost 11,12 km/s. Díky udělené rotaci vyklopila sluneční baterie a následně se oddělila od nosné rakety. Nepodařilo se zapnout detektor mikrometeoritů. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od Slunce, tedy mezi drahami Země a Venuše. Perioda oběhu byla 311 dní.

Na této dráze bylo prováděno plánované měření intenzity kosmického záření a velikosti magnetických polí. Sluneční baterie zajistily dobíjení instalovaných niklo-kadmiových akumulátorů. Díky tomu vysílač ze sondy o výkonu 5 W byl schopen dodávat údaje (postupně slábnoucí a méně využitelné) až do 26. června 1960 z tehdy rekordní vzdálenosti 36 143 416 km od Země.[2]

  1. VÍTEK, Antonín; HAVLÍČEK, Antonín. 1960-001A (α) - Pioneer 5 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online. 
  2. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 265. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]