Richard Bretaňský

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Richard Bretaňský
Narození	1395
Úmrtí	2. června 1438 (ve věku 42–43 let) Château de Clisson
Místo pohřbení	Katedrála svatého Petra a Pavla
Povolání	aristokrat
Choť	Markéta Orleánská[1]
Děti	Francis II Marie de Bretagne Catherine de Bretagne
Rodiče	Jan IV. Bretaňský a Jana Navarrská
Rod	House of Dreux
Příbuzní	Blanka Bretaňská, Jan V. Bretaňský, Arthur III. Bretaňský, Markéta Bretaňská a Marie Bretaňská (sourozenci) Francesc I d'Avaugour, François de Dreux[2], Antoine de Maignelais, Françoise de Maignelais, Anna Bretaňská[3] a Isabeau of Brittany (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Bretaňský (1396 – 2. červen 1438) byl osmým potomkem a nejmladším synem Jana IV. Bretaňského a jeho třetí manželky Jany Navarrské. Je známý jako otec Františka II. Bretaňského, ale o jeho životě se příliš neví. Během života zastával mnoho titulů a hodností. V roce 1419 byl jmenován kapitánem-generálem Guyenne a Poitou, stal se hrabětem z Étampes a pánem z Palluau et de Châteaumur de Thouarcé, 8. května 1423 se stal hrabětem z Bourgomeaux-l'Evêque et de Ligron a v říjnu 1425 hrabětem z Mantes.

Jeho otec byl pra prapravnukem Petra I. Bretaňského, který byl pravnukem Ludvíka VI. Francouzského. To z Richarda dělalo člena rodu Kapetovců. Byl také pra prapravnukem Jindřicha III. Plantageneta, přes svou pra prababičku Beatrix Anglickou.

V roce 1423 se oženil s Markétou Orleánskou, dcerou Ludvíka Orleánského, bratra Karla VI. Francouzského, a Valentiny Visconti, dcery Giana Galeazza Viscontiho a jeho první manželky Izabely Francouzské.

Markéta byla jeho druhou sestřenicí, měli stejného pradědečka, Jana II. Francouzského. Byla také členkou vedlejší větve rodu Valois z dynastie Kapetovců.

Nevěsta přijala jako věno hrabství Vertus, Richard se tak stal z práva své manželky hrabětem. Měli spolu sedm dětí, z nichž dvě, František a Kateřina měly vlastní potomstvo. Richard měl také nemanželskou dceru s milenkou.

Richard byl několikrát spřízněný s anglickou i francouzskou královskou rodinou.

Jeho matka Jana se později provdala za Jindřicha IV. a stala se anglickou královnou. Richardův nevlastní bratr a nástupce Jindřicha IV., Jindřich V. Anglický, se prohlásil dědicem francouzského trůnu, znovu zahájil Stoletou válku a oženil se se sestřenicí Richardovy manželky, Kateřinou z Valois. Jeho nevlastní synovec, Jindřich VI. Anglický, nástupce svého dědečka a strýce Richardovy manželky, Karla VI. na francouzském trůnu, byl nepřítelem dauphina Karla. Richard byl také příbuzný s rodem Courtenay, kteří byli potomky Ludvíka VI., přes jeho mladšího syna, Petra I. z Courtenay.

Sňatkem se v roce 1423 stal hrabětem z Vertus-en-Champagne et de Bénon, baronem z Clisson, pánem z Courtenay, de Piffonds, de Houdan et de l'Epine-Gaudin a v roce 1424 châtelain de Renac et de Bois-Raoul near Redon.

Richard se stal z práva manželky hrabětem z Étampes. Ta práva na hrabství zdědila po svém otci, formálně jim byla poskytnuta králem Karlem VII. Nicméně, o své nároky se přeli s Filipem Dobrým Burgundským. Lze předpokládat, že se Filip snažil pomstít smrt svého otce narušením Karlovy vlády. Karel byl pravděpodobně zodpovědný za atentát na zesnulého vévodu v roce 1419. Filip obsadil vévodství a držel ho až do roku 1434, kdy ho předal svému bratranci, Janovi II. z Nevers. Nicméně, země byla v září 1435 navrácena Richardovi.

Richard zemřel 2. června 1438.

Dva z jeho starších bratrů se stali otcovými nástupci. Než Richard zemřel, zemřeli zbývající žadatelé otcova titulu, a tak se jediným legitimním dědicem stal Richardův syn František. Ten se tak stal dědicem Étampes a Bretaně.

Richardova dcera Kateřina se v roce 1438 provdala za Viléma II. Oranžského.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard, Count of Étampes na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Bretaňský na Wikimedia Commons