Přeskočit na obsah

Lavočkin LaGG-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
LaGG-1
Určenístíhací letoun
VýrobceLavočkin OKB-301
ŠéfkonstruktérLavočkin-Gorbunov-Gudkov
První let30. března 1940 (I-22)[1]
UživatelSovětské letectvo
Finské letectvo (ukořistěné kusy)
Výroba1940
Vyrobeno kusů100
VariantyLaGG-3
La-5
La-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavočkin-Gorbunov-Gudkov LaGG-1 byl sovětský jednomototový stíhací letoun vyvinutý konstrukční kanceláří Lavočkin (OKB-301), kterou vedl Semjon Alexejevič Lavočkin. Typové označení letounu skrývá také jména dvou hlavních Lavočkinových spolupracovníků Vladimíra Petroviče Gorbunova a Michaila Ivanoviče Gudkova.

Kostra letadla byla vyrobena z pryskyřicí napuštěných dřevěných dílů, které byly za tepla ohýbány do potřebného tvaru. Mělo jít o technologicky a materiálově nenáročné a proti poškození odolné stroje. První prototyp stroje označený I-22 poprvé vzlétl pilotován A. I. Nikašinem 30. března 1940. Letoun měl zabudovaný kapalinou chlazený řadový motor M-105P pohánějící třílistou vrtuli VIŠ-61P o průměru 3 m. V ose vrtule se nacházel kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nad motorem. Prototyp absolvoval po 14. červnu 1940 desetidenní zkoušku ve Vědecko-výzkumném institutu sovětského letectva pro letové zkoušky (NII VVS) s piloty P. M. Stěfanovským a S. M. Suprunem. Nicméně v průběhu testů bylo zjištěno mnoho chyb, letadlo nemělo potřebný výkon a špatně se ovládalo. 4. ledna 1941 došlo pro poruchu motoru při následném nouzovém přistání k jeho ztrátě.

Druhý prototyp zalétaný opět pilotem Nikašinem 14. června 1940 obdržel označení I-301. Měl zvětšenou zásobu paliva a kulomety ŠKAS nahradily dva UBS ráže 12,7 mm, pod křídlem bylo instalováno šest závěsníků pro rakety RS-82. Po přepracování byl nový letoun označen typem LaGG-3, I-22 a počátečních sto předsériových letadel na LaGG-1.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 1 pilot
  • Délka: 8,81 m
  • Rozpětí: 9,80 m
  • Výška: 4,40 m
  • Plocha křídel: 17,5 m²
  • Plošné zatížení: 170 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 2480 kg
  • Vzletová hmotnost : 2970 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 3380 kg
  • Pohonná jednotka: 1× vodou chlazený, vidlicový dvanáctiválec Klimov M-105P
  • Výkon pohonné jednotky: 1100 k (809 kW)
  • Maximální rychlost: 605 km/h
  • Dolet: 556 km
  • Dostup: 9600 m
  • Stoupavost: 14,3 m/s
  • Poměr výkon/hmotnost: 270 W/kg
  • 2 x kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm
  • 1 x kanón ŠVAK ráže 20 mm

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla III. 3., upravené a doplněné vyd. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]