Přeskočit na obsah

Revoluce roku 1848 v Německu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Revoluce roku 1848 v Německu
konflikt: Revoluce v roce 1848
Boje na berlínských barikádách v březnu roku 1848
Boje na berlínských barikádách v březnu roku 1848

Trvání18481849
MístoNěmecko, střední Evropa
Výsledekvzpoura potlačena
Strany
Německé císařství revoluce Německý spolek
Velitelé
neznámí Saské království Fridrich August II.
Pruské království Fridrich Vilém IV.
Rakouské císařství Klemens von Metternich
Síla
asi 400 000 převážně sedláků a dělníků 45 000 vojáků Německé federální armády, neznámé počty císařské armády

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revoluce roku 1848 v Německu byly série bouří, protestů a povstání v Německém spolku, které proběhly v německých státech a také v Rakouském císařství od roku 1848 do 1849. Někdy bývá tato revoluce, jež byla součástí tehdejších revolučních bouří v celé Evropě, označována též jako Březnová revoluce (německy Märzrevolution). Vedle nespokojenosti značné části tehdejší společnosti s autokratickou formou vlád v jednotlivých německých zemích představovaly důležité příčiny revoluce též sílící nacionalismus a pangermanismus, přičemž tato hnutí usilovala o vytvoření jednotného německého národního státu. Sociálně slabé skupiny obyvatel se pak během revoluce snažily prosadit zlepšení svých životních podmínek. Po vojenských porážkách vzbouřenců a bezvýsledném zasedání Frankfurtského parlamentu byla revoluce v německých zemích v roce 1849 potlačena.

Zasedání Frankfurtského parlamentu

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Frankfurtský parlament.

Poslední březnový den roku 1848 se sešel Frankfurtský parlament ve Frankfurtu nad Mohanem, kde vytyčil 3 základní cíle:

  1. vypracovat německou Ústavu
  2. připravit volby do řádného parlamentu
  3. přivést Německo ke vzniku spolkového státu

Byla předložena tato řešení pro sjednocení Německa

  1. maloněmecká koncepce, která počítala se začleněním německých států bez rakouských zemí,
  2. velkoněmecká koncepce, která počítá se začleněním jak německých států, tak rakouských zemí + alpských zemí, Čech, Moravy a Slezska. V rámci velkoněmecké sjednocovací koncepce byla Čechům přislíbena pouze Kulturní autonomie. Když Němci předložili tento návrh, zformuloval František Palacký tzv. psaní do Frankfurtu, v němž Frankfurtskému parlamentu vysvětluje, proč je nemožné, aby Češi byli včleněni do Německého spolkového státu.
Setkání národního shromáždění v kostele sv. Pavla
Gendarmenmarkt v Berlíně

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DAVIS RANDERS-PEHRSON, Justine. Germans and the Revolution of 1848–1849. New York: Peter Lang, 1999. (New German-American Studies/Neue Deutsch-Amerikanische Studien). ISBN 0-8204-4118-X. 
  • DILL, Marshall, 1970. Germany: A Modern History. [s.l.]: University of Michigan Press. Dostupné online. ISBN 0-472-07101-7. 
  • HAHN, Hans Joachim, 2001. The 1848 Revolutions in German-speaking Europe. [s.l.]: Longman. Dostupné online. ISBN 978-0-582-35765-5. 
  • The Revolutions in Europe, 1848–1849: From Reform to Reaction. Redakce Evans, R. J. W.. Oxford: Oxford University Press, 2000. ISBN 0-19-820840-5. 
  • HAMEROW, Theodore. Restoration, Revolution, Reaction: Economics and Politics in Germany, 1815–1871. Princeton: Princeton University Press, 1967. 
  • HEWITSON, Mark. 'The Old Forms are Breaking Up, ... Our New Germany is Rebuilding Itself. The English Historical Review. 2010, s. 1173–1214. ISSN 0013-8266. DOI 10.1093/ehr/ceq276. (anglicky) 
  • MARX, Karl; ENGELS, Friedrich. Karl Marx and Frederick Engels: Collected Works. New York: International Press, 1977. 
  • MATTHEISEN, Donald J. History as Current Events: Recent Works on the German Revolution of 1848. The American Historical Review. 1983, s. 1219–1237. ISSN 0002-8762. DOI 10.2307/1904890. JSTOR 1904890. 
  • O'BOYLE, Lenore. The Democratic Left in Germany, 1848. The Journal of Modern History. 1961, s. 374–383. ISSN 0022-2801. DOI 10.1086/238910. JSTOR 1877214. 
  • PALMER, Alan, 1976. Bismarck. New York: Charles Scribner's Sons. Dostupné online. ISBN 0-684-14683-5. 
  • POLLOCK, James Kerr; THOMAS, Homer Leonard, 1952. Germany in power and eclipse : the background of German development. [s.l.]: Van Nostrand. Dostupné online. OCLC 930492299 
  • ROBERTSON, Priscilla, 1952. Revolutions of 1848: A Social History. [s.l.]: Princeton University Press. Dostupné online. ISBN 0-691-00756-X. 
  • ROBERTSON, Priscilla. Students on the Barricades: Germany and Austria, 1848. Political Science Quarterly. Wiley, 1969, s. 367–379. ISSN 0032-3195. DOI 10.2307/2147265. JSTOR 2147265. 
  • SHEEHAN, James J. German History, 1770–1866. Oxford: Oxford University Press, 1990. (Oxford History of Modern Europe). Dostupné online. ISBN 0-19-822120-7. 
  • SPERBER, Jonathan. The European Revolutions, 1848–1851. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. (New Approaches to European History). ISBN 0-521-83907-6. 
  • VICK, Brian E., 2002. Defining Germany: The 1848 Frankfurt Parliamentarians and National Identity. [s.l.]: Harvard University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-674-00911-0. 
  • HACHTMANN, Rüdiger. Berlin 1848 : eine Politik- und Gesellschaftsgeschichte der Revolution. Bonn: J.H.W. Dietz Nachf, 1997. 1008 s. ISBN 3-8012-4083-5. (němčina) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Revoluce roku 1848 v Německu na Wikimedia Commons
  • REMPEL, Gerhard. 1848: REVOLUTION AND REACTION [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10. 
  • Verfassung des Deutschen Reiches. Reichs-Gesetz-Blatt. 1849-04-28, s. 101–147. Dostupné online. (německy) 
  • WESTERA, Rick. Historical Atlas of Europe (21 March 1848): March Revolutions [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (anglicky)