Klášter Montecassino
| Územní opatství Montecassino Abbatia Territorialis Montis Cassini | |
|---|---|
 Klášter Montecassino | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Cassino |
| Patron | sv. Benedikt z Nursie |
| Zřízena | 529 |
| Církev sui iuris | Římskokatolická církev |
| Biskup | Antonio Luca Fallica (opat) |
| Církevní provincie | bezprostředně podřízena Svatému Stolci |
| Církevní oblast | Církevní oblast Lazio |
| Statistické údaje | |
| Počet farností | 1 |
| Rozloha | 1 km² |
| Počet obyvatel | 18 |
| z toho katolíků | 18 (100 %) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 41°29′24″ s. š., 13°48′50,4″ v. d. |
| Web | http://www.abbaziamontecassino.org/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter Montecassino je benediktinské územní opatství v Itálii založené cca v roce 529 svatým Benediktem z Nursie. Stojí na stejnojmenné, 520 metrů vysoké hoře asi 130 km jižně od Říma, necelé 2 km západně od města Cassino a je nejstarším klášterem západního mnišství. Po staletí sloužil jako vzor pro budování dalších klášterů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pro strategický význam vyvýšeniny, na které stojí, bylo Monte Cassino několikráte zničeno. Poprvé jej vydrancovali a pobořili Langobardi v roce 584, poslední podobná katastrofa, při níž byl klášter prakticky totálně zničen, přišla za druhé světové války, během bitvy u Monte Cassina.
Němci (zejména generál Senger) chtěli původně klášter bojů ušetřit a nevyužili při budování svých obranných pozic klášter ani jeho nejbližší okolí, nicméně Spojenci si nebyli jisti, zda to myslí upřímně, a proto 15. února navedli na klášter několik vln strategických bombardérů, které jej srovnaly se zemí. Němci poté ruiny obsadili a využili jako výhodnou obrannou pozici.
Zničení kláštera bylo kritizováno především řadou politiků a představitelů katolické církve, mimo jiné i kardinálem státním sekretářem Maglionim. Americké úřady dlouho setrvávaly na pozici, že měly nezvratné důkazy o přítomnosti německých vojsk v klášteře; teprve v roce 1969 připustily, že v klášteře se v době bombardování německé jednotky dosud nenacházely.
��ada vojenských historiků podotýká, že bombardování kláštera byl veliký nesmysl, neboť jako stojící byl pro obranu jen obtížně využitelný (stojící budovy představují pro obránce spíše riziko než ochranu) – teprve když se změnil v ruiny, stal se vynikající obrannou pozicí, kterou Němci obsadili a na níž se pak drželi celé týdny. Jejich postavení nakonec rozbil polský armádní sbor, motivovaný touhou po odplatě za válečné rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz – po několika krvavých dnech bojů klášter obsadili.[zdroj?]
Po válce byl klášter obnoven (většinu prostředků poskytl italský stát) a papež Pavel VI. jej znovu vysvětil v roce 1964.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Terra Sancti Benedicti
- Bitva o Monte Cassino
- Władysław Anders
- Beneventsko-montecassinské písmo
- Křesťanská sakrální architektura
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter Montecassino na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
