Wikipedie:WikiProjekt Matematika
Někteří wikipedisté vytvořili projekt na nejlepší organizaci informací v článcích souvisejících s Matematikou. Tato stránka a její podstránky obsahují jejich doporučení v naději, že projekt získá pozornost ostatních wikipedistů. Pokud byste rádi pomohli, navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.
Rozsah
[editovat | editovat zdroj]Tento WikiProjekt se snaží především o sjednocení matematických článků na české wikipedii. Druhotným cílem je určit pořadí v jakém napsat články o jednoduchých matematických pojmech.
Účastníci
[editovat | editovat zdroj]- Hok
- Irigi
- Pavel Kotrč
- Lukax
- Tchoř
- Pavel Jelínek
- Zagothal
- Fafrin
- Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2019, 05:52 (CEST)
Cíle
[editovat | editovat zdroj]- Dohodnout jak psát matematické texty
- Napsat články o základních matematických pojmech
- Dát nováčkům a nejen jim návod jak psát různé matematické texty.
Odložené texty
[editovat | editovat zdroj]- proběhlé diskuse
Nástroje
[editovat | editovat zdroj]Značení užívané na české Wiki
[editovat | editovat zdroj]Wikipedie se snaží držet normy ISO/IEC 80000.
Lineární algebra
[editovat | editovat zdroj]Matice
[editovat | editovat zdroj]Malé matice napíšeme pomocí <math>A=\begin{pmatrix}a&b\\c&d\end{pmatrix}</math>
Výstup:
Větší matici zapíšeme takto <math>\mathbf{A}=(a_{i,j})</math> pro <math>i \in 1..n</math>, <math>j \in 1..m</math>
Výstup: pro ,
Matice značíme (A - v matematickém textu zaznačíme jako \mathbf{A}) obdobně jako vektory, protože uvážíme-li, že matice 1 krát m, nebo n krát 1 je vektor, který se značí tučně, bylo by podivné, kdyby se matice najednou značily jinak, když jde de-facto o stejný objekt (tenzor druhého řádu) a používá stejné násobení (maticové násobení = skalární součin). První index určuje řádek a druhý sloupec, např.:
Dále viz proběhlé diskuse.
Diferenciální a integrální počet
[editovat | editovat zdroj]Diferenciál
[editovat | editovat zdroj]Diferenciály pišme rovné, jako <math>\mathrm{d}x</math>, tedy jako
a ne jako
Označení funkcí
[editovat | editovat zdroj]Goniometrické funkce
[editovat | editovat zdroj]Používejme českou notaci goniometrických funkcí:
Ty po řadě zapíšeme takto:
- <math>\sin \alpha\,</math>
- <math>\cos \alpha\,</math>
- <math>\textrm{tg}\, \alpha</math>
- <math>\textrm{cotg}\, \alpha</math>
- <math>\sec \alpha\,</math>
- <math>\textrm{cosec}\, \alpha</math>
Znak \ představuje malou mezeru, kterou je často nutné (při použití \textrm nebo \mathrm) vložit mezi funkci a její argument, aby nebyly znaky na sebe „nalepené“.
Funkce sign
[editovat | editovat zdroj]Zde používáme zápisu
nikoliv české varianty používané ve starší literatuře (sign x).
Vektorový počet
[editovat | editovat zdroj]Vektory pišme pomocí jako tučný font, nikoli pomocí šipek jako <math>\vec F</math>. Pokud se jedná o značky fyzikálních veličin, je přednost dána v souladu s normou ČSN ISO 80000-2 (011300) kurzívnímu tučnému fontu (pomocí <math>\boldsymbol F</math>: ; stejně funguje i pro značky z minuskulní alfabety, <math>\boldsymbol \omega</math>: ; u majuskulní alfabety nutno k docílení kurzívy použít variantní font s předřazeným „var“ – <math>\boldsymbol \varPi</math>: ) před nekurzívním (pomocí <math>\mathbf F</math>: ). Násobení skalárem nevyznačujme tečkou – plete se se skalárním součinem. Tedy např.
a ne jako
ani jako
Tento dodatek se týká spíše článků fyzikálně orientovaných - ve speciálních oblastech matematiky se používá jiné značení vektorů.