kovadlina
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
výslovnost
- IPA: [ˈkɔvadlɪna]
dělení
- ko-va-d-li-na
podstatné jméno
- rod ženský
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kovadlina | kovadliny |
| genitiv | kovadliny | kovadlin |
| dativ | kovadlině | kovadlinám |
| akuzativ | kovadlinu | kovadliny |
| vokativ | kovadlino | kovadliny |
| lokál | kovadlině | kovadlinách |
| instrumentál | kovadlinou | kovadlinami |
význam
- těžký kus železa používaný při kování jako opora pro kutý materiál; tj. místo, na které přímo dopadá kovářovo kladivo
- Horina drže v jedné ruce dlouhé kleště s novou, žhavou podkovou, a v druhé těžké kladivo, přistoupil ke kovadlině, a v okamžiku začalo se náramné bušení rozléhati utichlou krajinou.[1]
- Srší jiskry, srší, s kovadliny prší, perlík buší vesele, do stropu si poskakuje, pro dvě srdce pouto kuje ze železa, z ocele.[2]
- V kovárně zvoní perlík. Neúnavný majstr pštros. Vždy ve všem celý. V krčmě strašný, doma při kovadlině jak bez rozumu rozhání se centovými svými kladivy.[3]
překlady
synonyma
- (zdrobněle) kovadlinka
související
poznámky
- ↑ Josef Kajetán Tyl: Slečna Lichnická
- ↑ Svatopluk Čech: Lešetínský kovář/IV.
- ↑ Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi/Červenec/Z týdne před svatým Jakubem
externí odkazy
Článek Kovadlina ve Wikipedii