Aosta

Údolí Aosty dobyli v roce 25 př. n. l. Římané v čele s generálem Terentiem Varrem Murenou. Podle historika Strabóna zde do té doby měli své centrum obyvatelé z kmene Salasserů, kteří byli z velké části prodáni do otroctví. Město bylo založeno na počest císaře Augusta z existujícího legionářského tábora pod jménem Augusta Praetoria. Město bylo založeno na půdorysu čtverce s šachovnicovou sítí okrsků či bloků, zvaných insulae (ltinsky ostrovy'). Tuto urbanistickou koncepci lze dosud sledovat v nejstarší části města. Město se skládalo ze 64 insulae v podobě shodných modulů a jejich násobků. Dvojité městské hradby měly na čtyřech stranách brány, z nichž se dobře dochovala Porta Pretoria. Fórum romanum zabíralo plochu 8 insulae, amfiteátr zabíral 2 insulae, druhé divadlo 1 insulu.

Po pádu Římské říše město ovládli Ostrogóti, po nich Byzantinci a Langobardi. Za vlády franského krále Pipina Krátkého v polovině 8. století byli Langobardové poraženi a město připojeno k Franské říši. Za Karla Velikého se Aosta stala stanicí na silnici Via Francigena, spojující Cáchy s Itálií. V roce 1032 se město stalo součástí Savojského vévodství pod vládou Humberta I. Savojského.^[2]

V roce 1189 město dostalo privilegium stavovské samosprávy, z níž se v roce [[1536 stala výkonná rada, která fungovala až do roku 1802. Po Vídeňském kongresu v roce 1815 byla obnovena savojská vláda a poté princ Amedeo formálně uznán za vévodu z Aosty.

V roce 2000 zde byla založena soukromá univerzita Aostatal.

antické památky z římské dobyː

• Městské hradby, používané i ve středověkuː městská brána Porta Praetoria
• Vítězný oblouk císaře Augusta (Arco d'Augusto) u řeky Buthier
• Ruiny římského divadla se zdí scény
• Ruiny amfiteátru (zastavěné do středověkého konventu, hlediště zasypáno, nyní sad)
• kamenný most s 1 obloukem přes řeku Buthier (8 km západně od města)

středověké stavby

• Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, na základech ze 4. století s kryptou z 10. století, dostavěna a vysvěcena roku 1025 biskupem Anselmem, interiér a klenby gotické, dvě průčelíː přední klasicistní a za ním v portiku renesanční; propojená s kapitulouː
• Kolegiátní kapitula Sant´Orso s kostelem svatých Petra a Ursuse z Aosty; založena roku 994, základy zdiva s kryptou a věží (kampanilou) otonské z konce 10. století, křížová chodba románská, interiéry románské a gotické ze 13.-14. století. ^[3]; stálá expozice katedrálního pokladu
• Klášter benediktinů svatého Bénina, založen v roce 1000
• Věžový dům pro malomocné (Torre del Lebbroso), stavba ze 12.-13. století
• Most - akvadukt v Grand Arvou (Ponte acquedotto di Grand Arvou), středověký z přelomu 13.-14. století

Oblast je součástí Národního parku Gran Paradiso.

•  
  Augustův vítězný oblouk
•  
  Porta pretoria
•  
  Římské divadlo
•  
  věže katedrály
•  
  Průčelí katedrály
•  
  Krypta katedrály
•  
  Křížová chodba kapituly
•  
  Věž pro malomocné

• Anselm z Canterbury (1033/1034–1109), opat, teolog a filozof, arcibiskup v Canterbury

•   Albertville, Francie (Francie)
•   Chamonix-Mont-Blanc, Francie (Francie)
•   Kaolack, Senegal (Senegal)
•   Martigny, Švýcarsko (Švýcarsko)
•   Narbonne, Francie (Francie)
•   San Giorgio Morgeto, Itálie (Itálie)
•   Sinaia, Rumunsko (Rumunsko)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aosta na italské Wikipedii.

•   Galerie Aosta na Wikimedia Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Aosta na Wikimedia Commons