František Chvalkovský

československý člen československého Národního shromáždění, ministr zahraničí a politik (1885-1945)

František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy[1]25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky. V letech 1923 až 1925 působil jako druhý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických.

JUDr. František Chvalkovský
František Chvalkovský v roce 1923
František Chvalkovský v roce 1923
vyslanec Protektorátu Čechy a Morava u říšské vlády
Ve funkci:
1939 – únor 1945
PrezidentEmil Hácha
KancléřAdolf Hitler
3. ministr zahraničí Československa
Ve funkci:
4. října 1938 – 15. března 1939
Předseda vládyJan Syrový
Rudolf Beran
PředchůdceKamil Krofta
čs. velvyslanec v Itálii
Ve funkci:
1932 – 1938
PředchůdceVojtěch Mastný
NástupceVlastimil Čermák
čs. velvyslanec v Německu
Ve funkci:
1927 – 1932
PředchůdceKamil Krofta
NástupceVojtěch Mastný
2. čs. velvyslanec v USA
Ve funkci:
1923 – 1925
PředchůdceBedřich Štěpánek
NástupceZdeněk Fierlinger
čs. velvyslanec v Japonsku
Ve funkci:
1921 – 1923
PředchůdceKarel Pergler
NástupceJosef Švagrovský
Poslanec československého Národního shromáždění
Ve funkci:
1925 – 1927
Stranická příslušnost
ČlenstvíRSZML
SNJ
Národní souručenství

Narození30. července 1885
Jílové u Prahy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. února 1945 (ve věku 59 let)
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníPraha
DětiNyta Doverová
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a diplomat
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
CommonsFrantišek Chvalkovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Období před válkou

editovat

Narodil se 30. července 1885 v Jílovém u Prahy. Studoval na pražském gymnáziu, které absolvoval v roce 1903. Následně studuje právnickou fakultu, kterou dokončil 1908. Kromě toho studoval v letech 1909–1910 na Vysoké škole obchodní v Londýně.[2] Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.[3]

Činnost v protektorátu

editovat
 
Zpráva o sledování F.Chvalkovského v Praze 18.3.1941, pořízená Sicherheitsdienst SS pro K.H.Franka

Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě. Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze, jak ukazuje záznam z 18. března 1941.[4][p 1] Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem.

Chvalkovský zahynul v únoru 1945, když byl jeho automobil na dálnici nedaleko Berlína napaden hloubkovým stíhačem. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.

Poznámky

editovat
  1. Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob, viz například Františka Machníka, bývalého ministra obrany ČSR – sdělení z 7. března 1941.[5]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy
  2. František Chvalkovský. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130. 
  4. Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941 [cit. 2020-03-07]. S. 113. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (německy) 
  5. KOPECKÝ, Lukáš. FRANTIŠEK MACHNÍK život agrárního politika a ministra národní obrany [online]. České Budějovice: 2011. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat