Přeskočit na obsah

Mateusz Morawiecki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mateusz Morawiecki
Mateusz Morawiecki, 2019
Mateusz Morawiecki, 2019
17. předseda vlády Polska
Ve funkci:
8. prosince 2017 – 13. prosince 2023
PrezidentAndrzej Duda
PředchůdkyněBeata Szydłová
NástupceDonald Tusk
Stranická příslušnost
ČlenstvíPrávo a spravedlnost
Partia Wolności (Polsko)

Rodné jménoMateusz Jakub Morawiecki
Narození20. června 1968 (56 let)
Vratislav, PolskoPolsko Polsko
ChoťIwona Morawiecka
RodičeKornel Morawiecki
Děti4
PříbuzníAnna Morawiecka (sourozenec)
Alma materIX Liceum Ogólnokształcące im. Juliusza Słowackiego we Wrocławiu (do 1987)
Vratislavská univerzita (do 1992)
Vratislavská polytechnika
Hamburská univerzita
Univerzita v Basileji
Uniwersytet Ekonomiczny we Wrocławiu
Profesepolitik, manažer, historik a ekonom
Náboženstvíkatolicismus
OceněníHonorary badge "For merits for banking of the Republic of Poland" (2011)
Kříž svobody a solidarity (2013)
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska (2015)
Wprost Person of the Year (2018)
velkokříž Řádu za zásluhy o Litvu (2019)
… více na Wikidatech
PodpisMateusz Morawiecki, podpis
Webová stránkammorawiecki.pl
CommonsMateusz Morawiecki
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateusz Jakub Morawiecki (* 20. června 1968, Vratislav) je polský historik, ekonom, politik a v letech 2017–2023 předseda vlády Polska nominovaný stranou Právo a spravedlnost, jejímž se v roce 2016 stal členem.[1]

Otec Kornel Morawiecki byl fyzik, politik a disident komunistického režimu.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 20. června 1968 ve Vratislavi jako třetí dítě Jadwigy Morawiecké a fyzika, politika a disidenta Kornela Morawieckého.[3] Od roku 1981 se účastnil protirežimních opozičních aktivit. Podílel se taktéž na tvoření protikomunistických nápisů na zdech, strhávání vlajek, rozlepování a roznášení opozičních plakátů a letáků.[4] V letech 1983–1986 byl několikrát vyslýchán z důvodu protirežimních aktivit otce. Od roku 1986 publikoval pod různými pseudonymy vlastní protirežimní články v undergroundových novinách.[5]

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1987 zakončil IX Liceum Ogólnokształcące im. Juliusza Słowackiego ve Vratislavi. V roce 1992 absolvoval magisterské studium historie na Fakultě filozofie a historie Vratislavské univerzity,[6][7] na které se účastnil protikomunistických protestů.

Studoval taktéž na Vratislavské polytechnice a americké Central Connecticut State University. Roku 1995 získal diplom Master of Business Administration na Vratislavské ekonomické akademii. Stejný rok dokončil postgraduální studium evropského práva a ekonomické integrace na Habsburské univerzitě. Mezi jeho další dokončené vysoké školy patří Basilejská univerzita a Kellogg School of Managment na Northwesternské univerzitě.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou je Iwona Morawiecka, se kterou má celkem čtyři děti.[7]

Předseda polské vlády

[editovat | editovat zdroj]

V první polovině prosince 2017 platil jako úřadující polský místopředseda vlády a také ministr financí za vážného uchazeče na úřad předsedy polské vlády za svoji odstupivší stranickou kolegyni Beatu Szydłovou (PiS).[8] Ta posléze dne 8. prosince 2017 na základě podané demise do rukou polského prezidenta Andrzeje Dudy sama odstoupila z výkonu svého premiérského úřadu a ten pak Mateusze Morawieckého ještě téhož dne jmenoval polským předsedou vlády.[9][10]

Ihned při nástupu do úřadu na začátku ledna roku 2018 odvolal – jako nově jmenovaný předseda polské vlády – z funkce Antoniho Macierewicze, dosavadního ministra obrany, Witolda Waszczykowského, dosavadního ministra zahraničních věcí, a také profesora Jana Szyszku, dosavadního ministra životního prostředí, zodpovědného za spory s Bruselem kvůli kácení v Bělověžském pralese[11].[12][13]

Morawiecki vyvolal v únoru 2018 pobouření, když prohlásil, že se židovští pachatelé podíleli na genocidě Židů během holokaustu.[14] Jeho výroky odsoudil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle izraelského politika Ja'ir Lapida je tvrzení polského premiéra „antisemitismem nejstaršího druhu. Pachatelé nejsou oběti. Židovský stát nepřipustí, aby byli vraždění obviňováni ze své vlastní vraždy.“[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mateusz Morawiecki na polské Wikipedii.

  1. HARZER, Filip. Kaczyński po měsících rozhodl. 'Brožovaná Beata' končí, polským premiérem bude inovátor Morawiecki. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-07 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  2. Memory of Nations - Kornel Morawiecki (1941) - Biography. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2017-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-08. (anglicky) 
  3. GADAWA, Malwina. Jak Mati został premierem. Mama Morawieckiego mówi nam o synu. gazetawroclawska.pl [online]. Gazeta wroclawska, 2017-12-9 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online. (polsky) 
  4. dafa, tps, lulu. Ojciec Morawieckiego o nocnej rozmowie z przyszłym premierem. "Prosił mnie o błogosławieństwo". http://wiadomosci.gazeta.pl. 2017-12-08. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. (polsky) 
  5. a b Mateusz Morawiecki. www.premier.gov.pl [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (polsky) 
  6. HARŁUKOWICZ, Jacek. Mateusz Morawiecki - od rewolucjonisty do milionera i wicepremiera. wroclaw.wyborcza.pl [online]. 2015-11-12 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  7. a b Mateusz Morawiecki z żoną. Kim jest Iwona Morawiecka?. se.pl. 2017-12-08. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. (polsky)  Archivováno 9. 12. 2017 na Wayback Machine.
  8. Beata Szydlová končí v čele polské vlády. Nahradí ji Mateusz Morawiecki. iDNES.cz [online]. 2017-12-07 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  9. HARZER, Filip. Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-08 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online. 
  10. Polsko: Szydlová v čele vlády končí, nahradí ji šéf financí Morawiecki. TÝDEN.cz. 2017-12-07. Dostupné online [cit. 2017-12-08]. 
  11. Polsko i přes nařízení evropského soudu bude pokračovat s kácením v Bělověžském pralese. ČT24. 2017-07-31. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 
  12. Polský prezident odvolal ministry, kteří měli spory s Bruselem. iDNES.cz [online]. 2018-01-09 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  13. Polský prezident odvolal problémové ministry. Kvůli sporům s EU. Deník.cz. 2018-01-09. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 
  14. Spor o holokaust: Poláci ještě přitvrdili. Hospodářské noviny [online]. 20. února 2018. Dostupné online. 
  15. Polský premiér zmínil židovské viníky holokaustu, naštval tím Izraelce. iDnes.cz [online]. 18. února 2018. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]