Přeskočit na obsah

Praha 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O obvodu Praha 5 tvořeném katastrálními územími Břevnov a částí Dolní Liboce a Střešovic v letech 1949–1960 pojednává článek Praha 5 (1949).
Praha 5
Údolí motolského potoka je severní částí Prahy 5. Zde možno vidět Košíře a Smíchov, v dálce pak vlevo centrum Prahy, vpravo Radlice
Údolí motolského potoka je severní částí Prahy 5. Zde možno vidět Košíře a Smíchov, v dálce pak vlevo centrum Prahy, vpravo Radlice
Znak městské části Praha 5Vlajka městské části Praha 5
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 5
ObvodPraha 5
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel89 007 (2021)[1]
Rozloha27,49 km²
PSČ150 00
Počet domů6 987 (2021)[1]
Počet částí obce5 + 3 díly
Počet k. ú.5 + 3 části k. ú.
Počet ZSJ72
Kontakt
Adresa úřadu Úřad MČ Praha 5
náměstí 14. října 1381/4
Praha 5, Smíchov
150 22 Praha 5
podatelna@praha5.cz
StarostaMgr.Radka Šimková (Praha sobě)
Oficiální web: www.praha5.cz
Praha 5 na mapě
Praha 5
Praha 5
Další údaje
Kód 500143
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha 5 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

Městská část Praha 5 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 5 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Hlubočepy, Košíře, Motol, Radlice a Smíchov a části katastrálních území Jinonice, Malá Strana a Břevnov.

Správní obvod Praha 5 je území, na kterém vykonává městská část Praha 5 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadá do této kompetence úřadu městské části Praha 5 i městská část Praha-Slivenec.

Obvod Praha 5 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 5). Městský obvod Praha 5 tvoří městské části Praha 5, Praha 13 (k. ú. Stodůlky, Jinonice, Třebonice a Řeporyje), Praha 16 (k. ú. Radotín), Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav a Praha-Zličín (na nich stejnojmenná k. ú.). Obvod se spádovým centrem na Smíchově byl ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů, v letech 1968 a 1974 byl rozšířen o obce připojované k Praze. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí.

Městská část Praha 5

[editovat | editovat zdroj]
Vstup do radnice Prahy 5

Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Její území zahrnuje centrální část městského obvodu Praha 5 (bez území obcí připojených k Praze od roku 1968). Zahrnuje celá katastrální území Smíchov, Hlubočepy (včetně Barrandova a Zlíchova), Radlice, Košíře, Motol, převážnou část Jinonic, 4 % území Malé Strany (pár bloků domů, jež byly původně částí původní osady Újezd, dnes je tato část ohraničena Janáčkovým nábřežím a ulicemi Vítězná, Petřínská, Mělnická, Plaská, a část mostu Legií), nepatrnou část Břevnova.

Přirozeným dopravním, obchodním a společenským centrem obvodu i městské části je okolí smíchovské křižovatky Anděl, které od 80. let 20. století prošlo dvěma vlnami modernizace. Dopravní spojení s centrem zajišťuje především linka B pražského metra, ale i tramvajové linky a další druhy dopravy (železnice, autobusy). Páteřemi území jsou Plzeňská ulice k západu, Štefánikova, Nádražní a Strakonická podél řeky k jihu a Radlická a Barrandovská do kopců na jihozápad.

V Praze 5 sídlí i různá vzdělávací střediska a školy. Například ZŠ a MŠ Kořenského, ZŠ a MŠ U Santošky, ZŠ Radlická, FZŠ Drtinova, nebo také ZŠ Nepomucká, ze středních škol zde sídlí Gymnázium Christiana Dopplera, Gymnázium Na Zatlance, Gymnázium Nad Kavalírkou, Gymnázium Oty Pavla, Gymnázium Jaroslava Heyrovského či SPŠ Preslova.

Praha 5 byla první pražskou městskou částí, která svým občanům nabídla wifi připojení k internetu zdarma.[zdroj?]

Městská část Praha 5 sousedí s městskými částmi Praha 6, Praha 17 (Řepy), Praha 13, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha 4, Praha 2 a Praha 1.

Zastupitelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Složení zastupitelstva (41 mandátů)
Koalice (21) Opozice (20)

PRAHA 3 SOBĚPRAHA 3 SOBĚ
PRAHA 3 SOBĚPRAHA 3 SOBĚ
PRAHA 3 SOBĚPRAHA 3 SOBĚ
PRAHA 3 SOBĚPRAHA 3 SOBĚ
PRAHA 3 SOBĚPRAHA 3 SOBĚ

PirátiPiráti
Piráti
Piráti
Piráti
Piráti

SEN 21 pro Prahu 5 a SPDV
SEN 21 pro Prahu 5 a SPDV
SEN 21 pro Prahu 5 a SPDV
SEN 21 pro Prahu 5 a SPDV
SEN 21 pro Prahu 5 a SPDV

SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)
SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)
SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)
SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)
SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)SPOLEČNĚ PRO PRAHU 5 (ODS a TOP 09)

ANOANO
ANOANO
ANO
ANO
ANO

STAN
STAN
STAN
 
 

Správní obvod Praha 5

[editovat | editovat zdroj]

Městská část Praha 5 vykonává některé přenesené působnosti státní správy i pro městskou část Praha-Slivenec. Území těchto dvou městských částí je tak společně jedním z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002, tzv. správním obvodem Praha 5.

Obvod Praha 5

[editovat | editovat zdroj]

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 5. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 16 a Praha 4 z roku 1949, které byly nástupníky obvodu Praha XVI - Smíchov a Praha XVII - Košíře z roku 1923. Tvořily jej tak Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Jinonice, Hlubočepy a Malá Chuchle.

K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Velká Chuchle, Lahovice, část Holyně, město Zbraslav, a obec Zličín (včetně Sobína). Roku 1970 byly připojeny k pražským katastrálním územím části katastrálních území několika sousedících mimopražských obcí pro účely letiště Ruzyně. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyly do Prahy 5 obce Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, město Radotín, městys Řeporyje (včetně Zadní Kopaniny), Slivenec (včetně zbytku Holyně), Stodůlky, Třebonice.

V současné době obvod zahrnuje městské části Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín.

Obvod Praha 5 sousedí s pražskými městskými obvody Praha 1, Praha 2, Praha 4 a Praha 6 a s územím obcí Hostivice, Chrášťany, Jinočany, Zbuzany, Ořech, Kosoř, Černošice, Jíloviště, Vrané nad Vltavou, Zvole a Dolní Břežany v okrese Praha-západ.

Od roku 1995 není obvod jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice, finanční úřady nebo pošta. Na území obvodu Praha 5 jsou 3 z 22 správních obvodů přenesené působností podle systému zavedeného 1. ledna 2002 (Praha 5, 13 a 16), městská část Praha-Zličín spadá do správního obvodu městské částí Praha 17 patřící do sousedního městského obvodu Praha 6.

Seznam vedení Prahy 5

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Místního národního výboru

Starostové

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Období Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti)
historické I. III. IV. V. II. VI. XII. VII. VIII. X. IX. XI XII. XX. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX.
1949–1960 1 2 7 8 3 9 11 12 10 13 14 15 16 4 5 6
od 1960 1 2 7 8 9 3 10 4 5 6
od 2002 1 2 7 8 9 14 18 19 20 21 3 10 15 22 11 4 12 5 13 16 17 6