Přeskočit na obsah

Tadarida lysá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxTadarida lysá
alternativní popis obrázku chybí
Tadarida lysá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Podřádnetopýrotvaří (Yangochiroptera)
Čeleďtadaridovití (Molossidae)
Rodtadarida (Cheiromeles)
Binomické jméno
Cheiromeles torquatus
Horsfield, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadarida lysá (Cheiromeles torquatus) je druh netopýra z čeledi tadaridovití (Molossidae).

Pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Tadaridu lysou prvně popsal Thomas Horsfield roku 1824. Rodové jméno Cheiromeles poukazuje na neobvyklou stavbu zadní končetiny, která připomíná ruku s protistojným palcem; druhové jméno torquatus naopak poukazuje na límec dlouhých jemných štětin na krku. Rod Cheiromeles vyjma tadaridy lysé zahrnuje i tadaridu Cheiromeles parvidens.[2]

Výskyt a chování

[editovat | editovat zdroj]

Tadarida lysá je zvířetem orientální oblasti, areál výskytu zahrnuje pevninskou část Malajsie, jižní Thajsko, Singapur a západní část Malajského souostroví, včetně Sumatry, Bornea a Jávy, zasahuje i na filipínský ostrov Palawan.[3]

Na Borneu tadaridy hřadují ve velkých jeskyních a dutých stromech, v noci se vydávají lovit hmyz nad vodní toky, mýtiny či stromový baldachýn.[3] Jde o vysoce společenský druh, kdy jeden úkryt může pojmout až tisícovku jedinců. Samice rodí dvakrát ročně dvě mláďata.[4]

Tadarida lysá dosahuje velikosti 132 až 145 mm, délky ocasu 56–71 mm a tělesné hmotnosti 167–196 g. Tlama je velká a široká, klínovitého tvaru, čenich výrazně přesahuje dolní čelist. Chybí nosní lístek. Po stranách těla se objevují vaky tvořené kožním záhybem, do nichž si mohou tito netopýři napěchovat létací blány, a tak volněji lézt po čtyřech. Jako mylná se ukázala být premisa, že tyto vaky slouží k přenášení mláďat. Zbarvení je tmavě šedé, prakticky na celém těle však schází osrstění. Chloupky či štětiny se objevují na hlavě, krku, uropatagiální membráně, hrdelních váčcích (produkujících silně páchnoucí sekrety) a také na prvním prstu zadní končetiny, jenž je navíc opatřen nehtovitou strukturou a zřejmě slouží k péči o zevnějšek.[5][4]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) pokládá tadaridu lysou za málo dotčený druh, především na základě rozsáhlého areálu výskytu. Navzdory tomu jde však spíše o vzácné zvíře, vystavené navíc některým ohrožujícím faktorům. Nejvážnější hrozbu představuje ztráta jeskynních hřadovišť, ať už v důsledku těžebních činností, anebo záměrně, protože v některých regionech je tento netopýr mylně pokládán za škůdce na rýžových polích. Na Borneu může populace netopýrů ohrožovat i vyrušování ze strany sběračů hnízd místních rorýsovitých ptáků, která v asijské kuchyni platí za pochoutku. V krasu Niah v Sarawaku v důsledku této činnosti poklesla populace tadarid z přibližně 30 000 na 1 000 kusů během 42 let. V neposlední řadě mohou některé místní komunity lovit pro maso samotné tadaridy, pronásledované z tohoto důvodu například na Malajském poloostrově.[3][6]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. LEONG, T. M.; TEO, S. C.; LIM, K. K. P. THE NAKED BULLDOG BAT, CHEIROMELES TORQUATUS IN SINGAPORE― PAST AND PRESENT RECORDS, WITH HIGHLIGHTS ON ITS UNIQUE MORPHOLOGY (MICROCHIROPTERA: MOLOSSIDAE). NATURE IN SINGAPORE. 2009, s. 215–230. Dostupné online. 
  3. a b c Senawi, J., Csorba, G., Bumrungsri, S., Francis, C., Bates, P.J.J., Gumal, M. & Kingston, T. 2019. Cheiromeles torquatus. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T4601A22035361. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2019-3.RLTS.T4601A22035361.en. Accessed on 07 November 2023.
  4. a b TAYLOR, Marianne, 2019. Bats : an illustrated guide to all species. London: Ivy Press. ISBN 1-78240-557-7, ISBN 978-1-78240-557-3. OCLC 1050280106 S. 186. 
  5. THOMSON, Paul. Cheiromeles torquatus (hairless bat). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CLEMENTS, Reuben; SODHI, Navjot S.; SCHILTHUIZEN, Menno. Limestone Karsts of Southeast Asia: Imperiled Arks of Biodiversity. BioScience. 2006, roč. 56, čís. 9, s. 733. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. ISSN 0006-3568. DOI 10.1641/0006-3568(2006)56[733:LKOSAI]2.0.CO;2. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]