Igor Lukeš

český historik a profesor

Igor Lukeš (* 25. června 1950 Praha) je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe. Od roku 2005 je honorární konzul České republiky pro státy Massachusetts, New Hampshire, Maine a Vermont.

prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D., M.A.L.D.[1]
Igor Lukeš (2017)
Igor Lukeš (2017)
Narození25. června 1950 (74 let)
Praha
Povoláníhistorik, pedagog a spisovatel
Alma materUniverzita Karlova
Rodičeprof. JUDr. Zdeněk Lukeš; PhDr. Milena Lukešová[2]
Příbuzníbratranec: Ing. arch. Zdeněk Lukeš[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval angličtinu a filosofii na Univerzitě Karlově, kde v roce 1976 získal titul PhDr. Koncem 70. let emigroval do USA. Na Tufts University získal roku 1985 titul PhD. Začátkem 80. let pracoval ve Washingtonu a v roce 1985 se vrátil do akademického prostředí. Nejprve jako začínající profesor na Fletcher School of Law and Diplomacy. Od roku 1986 působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na The Frederick S. Pardee School of Global Studies Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Od téhož roku je člen The Davis Center for Russian Studies na Harvardově univerzitě. Působí rovněž v Minda de Gunzburg Center for European Studies téže univerzity. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“.[3] Přispívá do českých novin a časopisů.

Publikační činnost

editovat

Je autorem několika knih, z nichž některé byly přeloženy do češtiny. Monografie Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s (Oxford University Press 1996) získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Publikuje v českých i cizojazyčných odborných periodikách.

Bibliografie (výběr)

editovat

Samostatné publikace

editovat
  • Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s, Oxford University Press, New York 1996, ISBN 0195102665; česky Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu, Prostor, Praha 1999, ISBN 80-7260-015-X, 2. vydání 2018.
  • Rudolf Slansky: His Trials and Trial, Woodrow Wilson International Center for Scholars, Washington 2006.
  • On the edge of the Cold War: American diplomats and spies in postwar Prague, Oxford University Press, New York 2012, ISBN 9780195166798; česky Československo nad propastí: selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948, Prostor, Praha 2014, ISBN 978-80-7260-292-6.

Editor nebo spolueditor sborníků

editovat
  • Hydra of Carnage: International Linkages of Terrorism, Lexington Books, Lexington 1985.
  • US-Soviet Policy in the Third World, Lexington Books, Lexington 1987.
  • Inside the apparat: perspectives on the Soviet system from former functionaries, Lexington Books, Lexington 1990, ISBN 0669219851.
  • Gorbachev's USSR: a system in crisis, St. Martin's Press, New York 1990, ISBN 0312044925.
  • The Munich crisis, 1938: prelude to World War II, Frank Cass, Portland 1999, ISBN 0714649953.
  • Did Stalin Desire War in 1938? A New Look at Soviet Behavior During the May and September Crises, Diplomacy & Statecraft 2, 1991, č. 3, s. 3–53.
  • Stalin a Beneš koncem září 1938, Slovanský přehled. Časopis pro dějiny střední, východní a jihovýchodní Evropy 79, 1993, s. 266–279.
  • The Tukhachevsky Affair and President Edvard Benes: Solutions and Open Questions, Diplomacy & Statecraft 7, 1996, č. 3, s. 505–529.
  • Generál Alois Šeda, Historie a vojenství 49, 2000, č. 3, s. 652–657.
  • Operace Velký metař, in: Politické procesy v Československu po roce 1945 a "Případ Slánský". Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.– 16. dubna 2003 v Praze, Prius, Brno 2005 s. 59–85.
  • Československý politický exil za studené války: první roky, Střední Evropa. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 20, 2004, s. 59–66.
  • The Czechoslovak Special Services and their American Adversary During the Cold War, Journal of Cold War Studies 9, 2007, č. 1, s. 3–28.
  • Showdown in der Kapelle. Der tschechoslowakische Geheimdienst 1968, in: Prager Frühling. Das internationale Krisenjahr 1968, sv. 1, Böhlau Verlag, Köln, 2008, s. 791–805, ISBN 978-3-412-20207-1.
  • KÁMEN: Studenoválečná akce s americkým rozměrem, Historie a vojenství 60, 2011, č. 3, s. 40–46.
  • Soviet Use of Dangle and Provokatsia Operations: The Early Years, Journal for Intelligence and Security Studies 11, 2017, č. 1, s. 7–14.
  • Russian Information Warfare and the U.S. Presidential Election of 2016: Reflections on Luke Harding’s Book Collusion, Journal for Intelligence, Propaganda, and Security Studies 12, 2018, č. 1, s. 144–157.
  • Was the Cold War Avoidable? Did the West Seek to Win It? A Contribution to the Debate, Diplomacy & Statecraft 32, 2021, č. 2, s. 375–393.

Politické postoje

editovat

Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“[4]

V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“.[5]

V roce 2018 v Lidových novinách napsal příznivou recenzi knihy Lukea Hardinga Konspirace, přičemž jádro knihy představovala analýza tzv. Steelových dokumentů.[6] Jednalo se o kompro na Donalda Trumpa obsahující fámy a nepotvrzená tvrzení, které si objednal tým jeho protivnice z prezidentských voleb Hillary Clitontové.[7] V listopadu 2021 byl hlavní Steelův zdroj Igor Danchenko FBI obviněn ze lhaní v této kauze.[8]

Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co některé z našich občanů uráží, protože jim to připomíná nějaké temné období z minulosti.“[9]

Reference

editovat
  1. Osobní profil na stránkách Boston University, USA
  2. a b Informace získané na základě e-mailové konzultace s manželem Jany Lukešové Ing. Arch. Zdeňkem Lukešem z ledna roku 2019
  3. Vědecká rada ÚSTR se zcela rozpadla, první náměstek dostal výpověď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-04-15. Dostupné online. 
  4. "Profesor z USA: Nemám pochopení pro český strach z uprchlíků, protože... ". Parlamentní listy. 28. července 2015.
  5. "Naší volbou je EU nebo Putin, říká přední historik Igor Lukeš". Reflex. 6. dubna 2016.
  6. LUKEŠ, Igor. Jak ruské tajné služby pomohly ‚dítěti ze školky‘ a ‚naprostému de*ilovi‘ Trumpovi. Lidové noviny. 4. 2. 2018. Dostupné online. 
  7. GOLDMAN, Adam; SAVAGE, Charlie. Authorities Arrest Analyst Who Contributed to Steele Dossier. NY Times. 4. 10. 2021. Dostupné online. 
  8. VODIČKA, Milan. Lež, která srážela Trumpa. Russiagate byla vymyšlená, pomáhali i lidé Clintonové. Idnes.cz. 6. 11. 2021. Dostupné online. 
  9. Stavějme sochy ideálům, ne lidem. Dobro a zlo jsou nekonečným kontinuem, říká historik Igor Lukeš. Český rozhlas [online]. 15. června 2020. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • I. Lukeš, Československo mezi Stalinem a Hitlerem. Praha: Prostor 1999, ISBN 80-7260-015-X

Externí odkazy

editovat