Kós

řecký ostrov

Kós (druhý pád Kóu nebo Kósu, řecky Κως, turecky İstanköy, italsky Coo) je řecký ostrov v Egejském moři v Dodekanésu u tureckého pobřeží na okraji Kóské zátoky, oddělený pleistocenním zlomem od 4 km severovýchodně položeného Bodrumu na pobřeží Malé Asie. Úzkou šíjí se v západní části ostrova vyčleňuje poloostrov Kéfalos. Jihovýchodní částí ostrova téměř po celé jeho délce prochází pohoří Díkeos. S rozlohou 290 km² je Kós třetím největším ostrovem Dodekanésu. Na délku ostrov měří zhruba 45 km a na šířku asi 10 km. Celková délka pobřeží činí 112 km. Spolu s ostrovem Nisyros a okolními menšími ostrovy tvoří regionální jednotku Kós v rámci kraje Jižní Egeis.

Kós
Κως (řecky)
Přístav v Kóu, hlavním městě ostrova
Přístav v Kóu, hlavním městě ostrova
LokalizaceEgejské moře
StátŘeckoŘecko Řecko
• krajJižní Egeis
• reg. jednotkaKós
• obecKós
• obecní jednotky3
• komunity6
• sídla16
Topografie
Rozloha290,3 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka45 km
Šířka10 km
Nejvyšší vrcholDikaio (843 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel33 388 (2011)
Hustota zalidnění115 obyv./km²
Největší sídloKós
Používané jazykyŘečtina, Turečtina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V červenci 2017 došlo několik kilometrů od východního cípu ostrova k zemětřesení o síle 6,6. Kvůli tomuto otřesu zde zemřeli 2 lidé.

Historie

editovat

Ostrov Kós a sousední ostrovy jsou osídleny cca 3500 let př. n. l., cca od r. 1100 př. n. l. se datuje dórské osídlení. V řecko-perských válkách se Kós připojil k aténskému námořnímu spolku. V roce 460 př. n. l. se na Kóu narodil věhlasný lékař Hippokratés. O něco později byl postaven Asklépion, který se stal slavným léčebným, lázeňským i náboženským centrem. V roce 366 př. n. l. Bylo založeno hlavní město ostrova na místě dnešního města Kós.

V dalších stoletích byl Kós součástí makedonské říše Alexandra Velikého, egyptské říše a od r. 82 př. n. l. součástí římské říše. Po jejím rozdělení v r. 395 byl Kós součástí východořímské říše, později byzantské říše. od 13. století ostrov vlastnili Benátčané, Janované a od roku 1309 rytířský řád Johanitů. V roce 1523 Kós dobyli Turci, kteří byli vypuzeni italskými vojenskými jednotkami v roce 1912. Od r. 1923 byl Kós oficiálně součástí italského státu. V době italského státu byla v hlavním městě postavena řada nových správních a veřejných budov. Dne 23. dubna 1933 velkou část města Kós zpustošilo zemětřesení. To následně umožnilo rozsáhlý archeologický výzkum a dílčí rekonstrukci památek. Během 2. světové války ostrov obsadily německé jednotky, od r. 1945 byl pod britskou správou. Od 7. března 1948 jsou všechny ostrovy Dodekanésu včetně Kóu součástí Řecka.

Obyvatelstvo

editovat

V roce 2011 žilo na ostrově 33 388 obyvatel. Hlavním a největším městem ostrova je stejnojmenné město Kós a tvoří také jednu ze tří obecních jednotek obce Kós. Obecní jednotky se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek, komunit a sídel.

Pamětihodnosti a zajímavosti

editovat

Ostrov je rodištěm slavného antického lékaře Hippokrata z Kóu. Většina památek se nachází v hlavním městě a okolí. Jsou to Archeologické muzeum, Asklépion (asi 4 km od města Kós), Antická agora , Západní archeologický areál, Ódeion, Casa Romana, Dionýsium, Defterdarova mešita, Hassanova mešita, Johanitská přístavní pevnost, Hippokratův platan.

Zemědělství a průmysl

editovat

Na ostrově je jako hlavní průmysl cestovní ruch, a to díky dlouhým plážím. Většina lidí pracuje v zemědělství, kde se nejvíce pěstuje vinná réva, olivy, mandle, fíky a obiloviny jako je pšenice a kukuřice.

Galerie

editovat
 
Kós a okolní jižní ostrovy

Literatura

editovat

Weiss Helmuth, Kós, nakladatelství Jan Vašut 2009, 128 s.

Externí odkazy

editovat