Včelařství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Předmětem je chov včely medonosné. Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, perga, rouskový pyl, mateří kašička a včelí jed. Významným výstupem včelařské činnosti je též opylení rostlin. Včelaření se v Česku věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
Apiterapie je forma alternativní medicíny s pomocí včel a jejich produktů. Může být použita jako léčba konkrétních problémů nebo jako prevence. Objevitelem moderní apiterapie je Dr. Philipp Terč. V současnosti neexistuje vědecký důkaz nebo studie potvrzující účinnost této terapeutické metody.
Podle apiterapie je lidskému zdraví prospěšné v podstatě vše, co včely vytvářejí: med, propolis, mateří kašička, pyl, vosk, jed. Mezi produkty nepatří, ale na zdraví, především psychické, má mít kladný vliv i péče o včelstvo.
Philipp Terč, též Filip Tertsch nebo Philipp Tertsch byl česko-německý lékař, zakladatel apiterapie.
Dr. Terč trpěl silným revmatismem ruky. Jednou ho do ruky pobodaly včely a on zjistil, že revmatické bolesti ustoupily a ruka byla daleko pohyblivější. Vyzkoušel tedy podobnou léčbu na cca 650 pacientech a 593 z nich jevilo známky zlepšení. Začal se tedy této metodě věnovat výrazně více, základní práci pod názvem Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu) publikoval v roce 1888. Na počest dne jeho narození vyhlásila Světová apiterapeutická společnost 30. březen Světovým dnem apiterapie.
Kleštík zhoubný nebo kleštík včelí (Varroa destructor Anderson & Trueman, 2000), nesprávně též roztoč zhoubný, je parazitický roztoč včely východní a včely medonosné. Způsobuje onemocnění varoázu. Je totiž přenašečem virových onemocnění. Patří do rodu Varroa, společně s dalším včelím parazitem, kleštíkem Jakobsonovým (Varroa jacobsoni).
Varroáza se tlumí plošně léčebnými metodami, které Státní veterinární správa České republiky upřesňuje interním metodickým pokynem a provádějí je pověření vyškolení pracovníci Českého svazu včelařů. Nařízená opatření jsou zákonného charakteru a jsou pro včelaře povinná. Výjimky nahrazení nařízeného léčiva pouze kyselinou mravenčí se povolují pouze pro biochovy, a to pouze výjimečně a za předpokladu zajištění minimálního výskytu roztoče.
O letním slunovratu je včelstvo na vrcholu svého rozvoje. Před tímto mezníkem začíná letní hlavní snůška, která je většinou vázána na kvetení lip a akátů. Po ukončení snůšky jsou včelstvu odebrány zásoby medu pro hlavní vytáčení. Včelstvo však nesmí být ponecháno bez zásob. Neprodleně se zahajuje tzv. krmení. V pravém slova smyslu jde o doplnění zásob na zimu.
Včelař krmítkem různého typu dodává do úlu 60% roztok řepného cukru nebo podobného krmiva. Včely roztok zpracovávají podobně jako nektar květů a ukládají do plástů jako zimní zásoby. Podle typu úlu a technologie včelaření se dodává 12–20 kg cukru na včelstvo.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Včelařství}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.