Seznam uherských králů

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království). Uherská knížata a velkoknížata a králové panovali na maďarském území od roku 896, poté, co do Panonské pánve svůj lid přivedl kníže Arpád, zakladatel první uherské královské dynastie. Posledním králem uherským, korunovaným Svatoštěpánskou korunou, byl blahoslavený císař Karel I., jako uherský král Karel IV., jenž panoval pouze v letech 19161918.

Velký znak Maďarského království
Arpád
Pomník Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti

Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.

  • Arpád, okolo 890? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
  • Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
  • Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
  • Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
  • Gejza, okolo 971997 (Arpádův pravnuk)
  • Štěpán I., Svatý, 9971038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)

Dynastické boje

editovat

Arpádovci (1046–1301)

editovat
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Ondřej I. 10151060 1046/471060 Vazul
Katun Bulharská
  Béla I. asi 1015/201063 1060/611063 Vazul
Katun Bulharská
  Šalamoun I. 10531087 10631074 Ondřej I.
Anastázie Kyjevská
10741081 jako protikrál
  Gejza I. 1044/451077 10741077 Béla I.
Ryksa Polská
  Ladislav I. 10481095 10771095 Béla I.
Ryksa Polská
  Koloman asi 10701116 10951116 Gejza I. Uherský
Sofie z Loozu
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Štěpán II. asi 11011131 11161131 Koloman
Felicie Sicilská
  Béla II. asi 11101141 11311141 Almoš Chorvatský
Předslava Kyjevská
  Gejza II. 11301162 11411162 Béla II.
Helena Srbská
  Štěpán III. 11471172 11621172
(V Bratislavě a okolí)
11621163
Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
  Ladislav II. 11311163 11621163 Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
  Štěpán IV. asi 11331165 11631163 Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
  Béla III. asi 11481196 11721196 Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Emerich 11741204 11961204 Béla III.
Anežka ze Châtillonu
  Ladislav III. asi 12001205 12041205 Emerich
Konstancie Aragonská
  Ondřej II. 11771235 12051235 Béla III.
Anežka ze Châtillonu
  Béla IV. 12061270 12351270 Ondřej II.
Gertruda Meranská
  Štěpán V. asi 12401272 12621270
(východní část Uherska)
12701272
Béla IV.
Marie Laskarina
  Ladislav IV. Kumán 12621290 12721290 Štěpán V.
Alžběta Kumánská
  Ondřej III. 12651301 12901301 Štěpán Slavonský
Kateřina Morosini
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky


 
Vladislav III. Varnenčik (I.)
 
Ludvík I. Veliký, jak ho zpodobnil Jan Matejko.
 
Matyáš Korvín v Chronica Hungarorum
 
Ferdinand I.
 
Marie Terezie
 
František Josef I.

Dynastické boje

editovat

Různé rody

editovat

Občanská válka

editovat

Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527–1538) mezi Habsburky a sedmihradským vévodou Janem Zápolským.

V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.

Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).

Rodokmen

editovat
 
Rodokmen uherských králů (důraz na kontunuitu)

Literatura

editovat
  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
  • PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat