coby

• IPA: [t͡sɔbɪ]

• co-by

Spojením zájmena co a částice by. Ojedinělé spojení "co by" je v roce 1929 v Naší řeči hodnoceno jako stydlivě zakrytý ‚coček‘. Co by i coby je v roce 1929 hodnoceno jako divná lákající novota. První doklady výskytu slova coby jsou ze 30. let 20 století. V 60. letech byl ve výskytech z lexikálního archivu ÚJČ doplňkům nebo přístavkům připojovaným tímto výrazem přisuzován odstín určitého zlehčování, ironizování, mírného zesměšnění, pohrdání apod. a tento expresívní příznak byl hodnocen jako relativně konstantní, stálý, oproti neutrálním výrazům jako nebo jakožto.

Nářeční slovník jihozápadního Vsetínska hodnotí slovo jako spojku. Na webu Pravopisně.cz^[1] je chybně hodnoceno jako předložka (nemá stálou pádovou vazbu, ale připojovaný doplněk nebo přístavek má stejný pád jako řídicí substantivum).

1. přiřazuje souvisejícímu jménu postavení nebo roli, uvozuje substantivní doplněk nebo přístavek
   • Jan Adam coby vrchní komoří měl na krále velký vliv.
2. vyjadřuje účel (v nářečí jihozápadního Vsetínska^[2])
   • tetka ponáhlała, coby přyšła skoro dom

1. jako, jakožto, archaický germanismus co, co by
2. aby

1. přiřazuje souvisejícímu jménu postavení nebo roli

   • angličtina: as
   • francouzština: en tant que
   • němčina: als
2. —

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-16]. Heslo coby.
• Coby. Naše řeč, 1929, roč. 13, čís. 6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
• MACHAČ, Jaroslav. Vrátil se coby vítěz. Naše řeč, 1965, roč. 48, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.