Erik Erikson

Erik Homburger Erikson (*15. června 1902 ve Frankfurtu nad Mohanem;†12. května 1994 ve městě Harwich, Massachusetts, USA) je pokládán za stoupence neofreudismu. Byl německo-americký psychoanalytik a zastupitel psychoanalytické ichpsychologie. Proslavil se především epigenetickým diagramem.

Erikson se narodil jako dítě dánských rodičů, kteří se ještě před jeho narozením rozvedli. První tři roky vyrůstal ve Franfurktu nad Mohanem se svou matkou Karlou Abrahamsenovou. V roce 1905 se jeho maminka vdala za židovského dětského lékaře Theodora Homburgra, který se o Eriksona postaral. Rodina se přestěhovala do města Karlsruhe. Erikson navštěvoval po škole uměleckou akademii, cestoval po celé Evropě a ve Vídni se seznámil s Annou Freud. Díky tomu se v něm probudil zájem o psychoanalýzu. Zanechal malování, začal studovat analýzu a stal se z něj psychoanalitik. Ve Vídni poznal Erik Erikson svou budoucí ženu, kanadskou učitelku tance, Joanu Serson. Potom, co se v roce 1933 v Německu ujali moci národní socialisté, emigroval Erikson z Vídně přes Kopenhagen do Spojených států amerických a v roce 1939 se stal americkým občanem. V USA absolvoval profesorské studium vývojové psychologie na elitních univerzitách Berkley a Harvard. Zde rozvinul a zveřejnil svůj slavný psychosociální epigenetický diagram, rozšířený Freudův model psychosexuálního vývoje,vývoj člověka od narození až po jeho smrt rozdělený do osmi fází. V každé této fázi vývojového modelu příjde specifická vývojová krize, jejímž rešením je další postup ve vývoji. Klíčový koncept Eriksona k pochopení lidské psychiky je identita, především identita vlastního já. Vedle dětské a vývojové psychologie se Erikson zabýval také etnologií a napsal psychoanalyticky orientovanou biografii Martina Luthera a Mahatmi Gandhiho, mimo jiné ve spojení s pojmem generativita ( 7. stupeň jeho epigenetického diagramu). Za biografii Mahatmi Gandiho obdržel v roce 1970 Pulitzerovu cenu. Vývojová psychologie Arne Stiksrud obsahuje více výzkumu k Eriksonově práci.

   * Einsicht und Verantwortung; Frankfurt a.M. (1964) 1971
   * Identität und Lebenszyklus. Drei Aufsätze; Frankfurt a.M. 1966; 2. Aufl. 1973
   * Der junge Mann Luther. Eine psychoanalytische und historische Studie. 1975.
   * Gandhis Wahrheit. Über die Ursprünge der militanten Gewaltlosigkeit. 1978.
   * Jugend und Krise; Stuttgart 1980
   * Der vollständige Lebenszyklus; Frankfurt a.M. 1988; 2. Aufl. 1992
   * Childhood and Society; New York 1950; deutsch Kindheit und Gesellschaft; Zürich 1957

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Homburger Erikson na německé Wikipedii (číslo revize nebylo určeno)Šablona {{Překlad}} požaduje zadat hodnotu do parametru „revize“!. cs:Erik Homburger Erikson