Přeskočit na obsah

Tomáš Ježek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc.
Tomáš Ježek (1992)
Tomáš Ježek (1992)
Ministr bez portfeje ČR
(v rámci federace)
Ve funkci:
29. června 1990 – 2. července 1992
Předseda vládyPetr Pithart
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 6. června 1996
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (do 1969)
OF
ODA (1989–1995)
ODS (1995–1997)
Nestraník
do Senátuza „LIRA“ (2004)

Narození15. března 1940
Plzeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí29. listopadu 2017 (ve věku 77 let)
Choťženatý
Dětidvě děti
Alma materVŠE v Praze
Profesepedagog, ekonom, politik a vysokoškolský učitel
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
CommonsTomáš Ježek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Ježek (15. března 1940 Plzeň29. listopadu 2017) byl český ekonom, politik, vysokoškolský pedagog a také poslanec v 90. letech 20. století České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, pak za Občanskou demokratickou alianci a ODS, ministr vlády České republiky a bývalý předseda Fondu národního majetku.

Jeho otec, plzeňský gymnaziální profesor Vojtěch Ježek byl v roce 1943 gestapem zatčen pro odbojovou činnost a 13. dubna 1945 popraven. Matka Růžena Ježková se musela z Plzně odstěhovat a se svými třemi syny se konce války dožila v Zahrádce u Nepomuku. Po válce byla rodina odškodněna vilkou v Praze, kde Tomáš Ježek vystudoval jedenáctiletou střední školu v Londýnské ulici.[2]

Před rokem 1989

[editovat | editovat zdroj]

V letech 19571962 absolvoval studium na Národohospodářské fakultě pražské Vysoké školy ekonomické v oboru ekonomiky práce. V letech 19661969 působil jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a zároveň s tím absolvoval studijní pobyt na Institutu des Hautes Etudes Internationales ve švýcarské Ženevě, kde navštěvoval přednášky a semináře Maurice Allaise. Pro samizdat přeložil práce rakouského liberálního ekonoma F. A. Hayeka. V letech 19861989 působil jako vědecký pracovník v Prognostickém ústavu ČSAV.[3]

Do roku 1969 byl členem KSČ.[4] Byl ženatý, měl dvě děti.[3]

Po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 pomáhal zakládat politickou stranu ODA. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum (v jehož rámci ODA kandidovala) do České národní rady.[5] V této době zastával i vládní post. V lednu až červnu 1990 pracoval na Federálním ministerstvu financí ve funkci poradce ministra, kterým tehdy byl Václav Klaus a po prvních svobodných volbách v červnu 1990 byl ministrem bez portfeje české vlády Petra Pitharta (v rámci československé federace) pro správu národního majetku a jeho privatizaci.[6][7]

Opětovně byl zvolen do ČNR ve volbách v roce 1992, nyní za ODA (volební obvod Severočeský kraj). Zasedal v rozpočtovém výboru a byl jeho předsedou.[8][9]

Od roku 1992 do roku 1994 byl také předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku ČR.

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V ní setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1996. V únoru 1995 přešel do poslaneckého klubu ODS.[10][11] Jeho rozkol s vedením ODA byl patrný již v lednu 1995, kdy ostře kritizoval předsedou Občanské demokratické aliance Jana Kalvodu za aféru, v níž Kalvoda obvinil BIS ze sledování politiků.[12] 27. ledna 1995 pak oznámil, že ukončuje své členství v ODA.[13] 2. února 1995 požádal o přijetí do poslaneckého klubu ODS.[14] Zároveň oznámil, že v řádu týdnů či měsíců se stane i členem ODS.[15]

V 2. polovině 90. let zastával funkci šéfa Burzovní komory. V roce 1997 vydal své vzpomínky na českou politiku 90. let v knize Budování kapitalismu v Čechách.[16]

Ve volbách roku 1996 se neúspěšně ucházel o křeslo senátora na senátní obvod č. 33 – Děčín za ODS. V 1. kole získal 37 % hlasů, ale ve 2. kole ho porazil a senátorem se stal sociální demokrat Egon Lánský.[17] Během vládní krize druhé Klausovy vlády koncem roku 1997 se postavil na stranu opozice proti Václavu Klausovi. V listopadu 1997 prohlásil, že viníkem stávající situace v Česku jsou špičky ODS a jako nového předsedu občanských demokratů by si dovedl představit Ivana Pilipa.[18] V lednu 1998 podpořil vznik nové odštěpenecké strany Unie svobody a ohlásil účast na jejím prvním setkání v Litomyšli.[19] Z ODS vystoupil.[20]

Komise pro cenné papíry

[editovat | editovat zdroj]

Od dubna 1998 působil jako člen prezídia Komise pro cenné papíry (KCP). V lednu 1999 na něj vládní výbor pro ochranu ekonomických zájmů vedený Jaroslavem Baštou podal trestní oznámení pro podezření z machinací v době privatizace podniku Čokoládovny Praha. Ježek obvinění popíral a vyzval Baštu, aby své výroky odvolal.[21] Následně na Baštu sám podal trestní oznámení.[22] Roku 2000 ho vláda Miloše Zemana navrhla z vedení KCP odvolat, ale prezident Václav Havel ho v úřadu ponechal.[23] Mandát v KCP mu vypršel v březnu 2002.[24] Jeho soudní pře s Jaroslavem Baštou byla rozhodnuta vrchním soudem až koncem roku 2003. Soud nařídil vládě omluvit se Ježkovi.[25] Ježek poté oznámil, že po očištění svého jména uvažuje o opětovném vstupu do politiky.[26]

Další akademická a politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách do senátu za senátní obvod č. 20 – Praha 4 jako nestraník za Liberální reformní stranu. Získal 16 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[27] V roce 2011 se uvádí, že spolupracuje s KDU-ČSL.[28]

Od roku 1996 vyučoval na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze[29], v roce 2003 byl jmenován jejím docentem, od roku 2004 vyučoval také na Západočeské univerzitě v Plzni[zdroj?]. Podle jeho vlastních slov nebyl jmenován vysokoškolským profesorem kvůli letitým sporům s Václavem Klausem.[30]

Od roku 2005 působil jakožto prezident Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky[31], od roku 2003 byl předsedou správní rady Nadace Českého hudebního fondu, v roce 2005 jej Městský soud v Praze jmenoval soudním znalcem v oboru veřejných financí, bankovnictví a kapitálového trhu.

Zemřel dne 29. listopadu 2017 ve věku 77 let.[32][33]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Encyklopedie Prahy 2: Tomáš Ježek [online]. Praha 2 [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. 
  3. a b Zpráva ČTK: Ing.Miroslav Grégr, ministr vlády, Datum vydání: 29.6.1990, Čas vydání:, ID: A-007.
  4. Zpráva ČTK: Exministr Ježek považuje za nejvážnějšího soupeře Vávru z Novy, Datum vydání: 24.8.2004, Čas vydání: 13:32, ID: 20040824F00933.
  5. Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  6. Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1538, 1547. 
  8. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  10. Tomáš Ježek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  11. Příloha 4: Poslanci za ODS [online]. vitkovice.odsostrava.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  12. Zpráva ČTK: Ježek: Kalvoda zahlazoval finanční operace a poškodil zájmy ČR, Datum vydání: 26.1.1995, Čas vydání: 20:45, ID: 19950126C05571.
  13. Zpráva ČTK: Tomáš Ježek vystupuje z ODA, Datum vydání: 27.1.1995, Čas vydání: 16:04, ID: 19950127C03736.
  14. Zpráva ČTK: Tomáš Ježek dnes požádal o vstup do klubu ODS, Datum vydání: 2.2.1995, Čas vydání: 18:09, ID: 19950202D01660.
  15. Zpráva ČTK: Ježek chce vstoupit do ODS během "týdnů a měsíců", Datum vydání: 8.2.1995, Čas vydání: 17:14, ID: 19950208C03697.
  16. Zpráva ČTK: Tomáš Ježek napsal knihu o budování kapitalismu v Čechách, Datum vydání: 30.10.1997, Čas vydání: 00:30, ID: 19971030D00007.
  17. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  18. Zpráva ČTK: Ježek v ZN: Vedení ODS je odpovědné za současnou situaci, Datum vydání: 29.11.1997, Čas vydání: 01:53, ID: 19971129D00083.
  19. Zpráva ČTK: Vznik nové strany z platformy ODS podpoří i Tomáš Ježek, Datum vydání: 16.1.1998, Čas vydání: 19:37, ID: 19980116D02709.
  20. Zpráva ČTK: T.Ježek: Kvůli prezidentským ambicím Klause bude vláda ODS a ČSSD, Datum vydání: 17.12.1999, Čas vydání: 20:03, ID: 19991217F03219.
  21. Zpráva ČTK: Ježek chce aby Bašta dementoval výroky o privatizaci Čokoládoven, Datum vydání: 23.2.1999, Čas vydání: 13:01, ID: 19990223F01522.
  22. Zpráva ČTK: Tomáš Ježek dnes podal žalobu na ministra Jaroslava Baštu, Datum vydání: 5.3.1999, Čas vydání: 16:13, ID: 19990305F01971.
  23. Zpráva ČTK: Ježek: Nového předsedu KCP by mohla vláda jmenovat v pondělí, Datum vydání: 28.3.2000, Čas vydání: 18:23, ID: 20000328F02136.
  24. Zpráva ČTK: MfD: Sobotka nenavrhne do vedení KCP Tomáše Ježka, Datum vydání: 30.10.2002, Čas vydání: 00:59, ID: 20021030E00009.
  25. Zpráva ČTK: LN: Vláda se má omluvit Tomáši Ježkovi za Baštovy výroky, Datum vydání: 3.2.2004, Čas vydání: 15:44, ID: 20040203F01538.
  26. Zpráva ČTK: Exministr Ježek po očištění jména uvažuje o návratu do politiky, Datum vydání: 17.2.2004, Čas vydání: 15:06, ID: 20040217F01287.
  27. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 8.10. – 9.10.2004 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. 
  28. Zpráva ČTK: Aktuálně.cz: Libor Michálek bude spolupracovat s lidovci, Datum vydání: 27.7.2011, Čas vydání: 15:57, ID: T201107270639901.
  29. Zpráva ČTK: Sedmdesátiny oslaví ekonom a bývalý politik Tomáš Ježek, Datum vydání: 14.3.2010, Čas vydání: 09:00, ID: T201003090318001.
  30. Ježkovy oči pro pláč [online]. euro.cz [cit. 2007-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  31. Zpráva ČTK: Tomáš Ježek je prezidentem Asociace zprostředkovatelů a poradců, Datum vydání: 8.12.2005, Čas vydání: 16:38, ID: 20051208F00579.
  32. Zemřel jeden z otců kuponové privatizace Tomáš Ježek. Bylo mu 77 let. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-11-29 [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 
  33. Zemřel jeden z ‚otců privatizace‘, exministr Tomáš Ježek. Bylo mu 77 let. Lidovky.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]