Přeskočit na obsah

Adam z Valdštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adam mladší z Valdštejna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1627 – 1638
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
NástupceJaroslav Bořita z Martinic
Nejvyšší zemský hofmistr
Českého království
Ve funkci:
1620 – 1627
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceVilém starší Popel z Lobkowicz
NástupceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ve funkci:
18. červen 1611 – 1619
PanovníkMatyáš
PředchůdceFerdinand z Donína
NástupceVilém starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1608 – 1611
PanovníkRudolf II.
PředchůdceVolf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší štolmistr císařského dvora
Ve funkci:
1606 – 1611 ?
PanovníkRudolf II.
Řádný císařský komorník
Ve funkci:
1596 – ?
PanovníkRudolf II.
Nejvyšší stříbrník
Ve funkci:
1594 – ?
PanovníkRudolf II.
Jídlonoš císaře
Ve funkci:
1589 – ?
PanovníkRudolf II.

Narození8. června 1569
Úmrtí24. srpna 1638 (ve věku 69 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
NárodnostČech
Choť1. Alžběta Brtnická z Valdštejna
2. Johana Emílie ze Žerotína
RodičeJan z Valdštejna († 1576) a
Magdaléna z Vartenberka († 1592)
DětiRudolf, Maxmilián, Bertold, Jan Viktor a Karel
PříbuzníKateřina z Valdštejna (sourozenec)
Karel Ferdinand z Valdštejna, Jan Bedřich z Valdštejna, Ferdinand Arnošt z Valdštejna, Mariana Alžběta z Valdštejna, František Augustin z Valdštejna, Maxmiliana z Valdštejna a Marie Monika z Valdštejna[1] (vnoučata)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1631 Řád zlatého rouna (č. 383)
CommonsAdam von Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam mladší z Valdštejna, zvaný Dlouhý (1569 / 8. června 157024. srpna 1638 Praha) byl český šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí z rodu Valdštejnů. Významným historickým pramenem je jeho dodnes dochovaný deník.

Jeho rodiči byl Jan z Valdštejna († 1576) a jeho druhá manželka Magdaléna z Vartenberka († 1592). Jako jeho otec i Adam mladší byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Alžběta Brtnická z Valdštejna († 1614), druhou manželkou se stala Johana Emílie ze Žerotína († po 1633), dcera Viktorina ze Žerotína. S oběma manželkami měl 5 synů: Rudolfa, Maxmiliána, Bertolda, Jana Viktora a Karla.

Znak rodu Valdštejnů

Pocházel z rodiny staroutrakvistické, ovšem záhy konvertoval ke katolicismu. V mládí se mu dostalo podprůměrného vzdělání, ale to mu nezabránilo, aby dosáhl značných kariérních úspěchů, nejprve se uchytil na rudolfínském dvoře, kde se stal v roce 1606 nejvyšším štolmistrem, od roku 1608 vykonával funkci nejvyššího zemského sudího a v roce 1611 povýšil na nejvyššího zemského hofmistra.

Adam si vydobyl pověst smířlivého politika, „muže kompromisu“, což se projevilo jak při jednáních o Rudolfův majestát v roce 1609, tak v zjitřené době roku 1611 a důležitou zkouškou potom bylo období stavovského povstání 1618–1620, kdy se neúspěšně snažil najít společnou řeč mezi stavy a králem Ferdinandem II., načež po zvolení Fridricha Falckého za českého krále odešel do saského exilu.

Po návratu do Čech v roce 1621 se i Adam podílel na koupích konfiskovaných statků a znovu se stal hofmistrem. Zároveň také v některých případech vystupoval ve prospěch svých protestantských příbuzných. V roce 1627 dosáhl vrcholu kariéry v úřadu nejvyššího purkrabího. V roce 1628 získal do své správy třebíčské panství.[2]

Nikdy sice nezískal tak velkolepý majetek jako jeho známější příbuzný Albrecht z Valdštejna (1583–1634), ale vzhledem k tomu, že se mu majetek podařilo pro potomstvo zachovat, představovalo Adamovo dědictví důležitý základ pro rod do budoucna.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. FIŠER, Rudolf. Třebíč v době baroka. 1.. vyd. Třebíč: Lenka Trojanová, 2023. 126 s. ISBN 978-80-906971-3-3. S. 10. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]