Přeskočit na obsah

Dolní Rožínka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolní Rožínka
Náves v Dolní Rožínce
Náves v Dolní Rožínce
Znak obce Dolní RožínkaVlajka obce Dolní Rožínka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel583 (2024)[1]
Rozloha4,47 km²[2]
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ592 51
Počet domů138 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Rožínka 3
592 51 Dolní Rožínka
obec@dolni-rozinka.cz
StarostaMilan Baláž
Oficiální web: www.dolni-rozinka.cz
Dolní Rožínka
Dolní Rožínka
Další údaje
Kód obce595535
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Rožínka (německy Unter Rosinka) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Žije zde 583[1] obyvatel.

Název Rožínka (v nejstarších dokladech Rožénka) je zdrobnělina staršího názvu Rožná (u této vesnice nedoloženého), který byl odvozen od přídavného jména rožný odvozeného od roh. Název tedy vyjadřoval nějakou rohovost polohy vesnice. Od 15. století se připojoval přívlastek Dolní podle polohy vůči výše ležící Horní Rožínce, koncem 19. století též Zámecká podle místního zámku.[4]

Nejstarší písemná zmínka o obci Dolní Rožínka, dříve zvané také jako Zámecká Rožínka, pochází z roku 1353. Nejprve se majitelé obce (drobná šlechta) často střídali, ale roku 1503 odkoupil Dolní Rožínku Vilém z Pernštejna. Pánům z Pernštejna patřila obec v letech 15031589. Roku 1589 byla Janem z Pernštejna zastavena a o 7 let později prodána. Nový majitelé se často střídali, až obec v roce 1731 koupil Arnošt Matyáš Mitrovský z Nemyšle. V držení tohoto rodu zůstala většina místních pozemků až do roku 1945.

20. století

[editovat | editovat zdroj]

Velmi důležitým okamžikem pro rozvoj obce se ukázal být objev ložisek uranové rudy v 50. letech 20. století. Z důvodů rozvoje těžby došlo k výstavbě celého nového sídliště s obchodním centrem, dále byl postaven komplex ředitelství uranových dolů a také areál závodu Dopravy a mechanizace a kovovýroby. S postupným úpadkem těžby uranu dochází od 60. let k postupnému ubývání obyvatel obce.

V letech 2006 až 2010 působil jako starosta obce Lubomír Starý. V letech 2010 až 2022, tedy po celá tři funkční období, funkci starosty zastával Zdeněk Horák. Od října 2022 do prosince 2023 byla starostkou obce Lenka Stará. Od prosince 2023 tuto funkci vykonává Milan Baláž.

Při tvorbě znaku byly použity plameny, které symbolizují název obce a pocházejí od rozžíhání strážních ohňů. Zkřížené ostrve jsou z erbu rodu z Rožínky. Hornická kladívka symbolizují současný uranový průmysl. Barvy znaku jsou převzaty z erbu rodu Mitrovských.

Popis znaku

[editovat | editovat zdroj]

Ve stříbrném štítě červený kůl se zlatými plameny, provázený vpravo nahoře černými zkříženými ostrvemi, vlevo nahoře černými hornickými kladívky.

Na prapor byly přeneseny figury ze znaku. Popis praporu: List tvoří tři svislé pruhy, bílý, červený a bílý. Na žerďovém bílém zkřížené černé ostrve, na středním červeném žlutý oheň se třemi plameny a na bílém vlajícím zkřížená černá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Dolní Rožínky[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013 2014
Počet obyvatel 428 505 478 459 389 383 319 310 820 783 742 685 661 702 641 630

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Dolní Rožínka

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1960–1991 k obci patřil i Rodkov.[6]

Těžba uranu

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Důl Rožná I a Těžba uranové rudy na Bystřicku.

V okolí obce bylo v letech 19541956 geologickým průzkumem zjištěno perspektivní ložisko uranové rudy. Roku 1957 bylo zahájeno hloubení těžní jámy Rožná I a začátkem roku 1958 byla zahájena těžba rudy, která trvala v dole Rožná téměř 60 let do roku 2017. Roční produkce v posledních letech byla kolem 300 tun uranového koncentrátu.[zdroj⁠?!] . Důl a odkaliště provozuje státní podnik DIAMO (odštěpný závod GEAMGeologie Ekologie Atom Morava), v současné době probíhají sanační a rekultivační práce dle schváleného technického plánu likvidace.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 389, 390.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 480.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]