Přeskočit na obsah

Dračí štít

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dračí štít
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.

Vrchol2523 m n. m.
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Ostrý štít
Ostrý štít
PrvovýstupA. Martin, E. Breuer ml., 1905
HorninaŽula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračí štít je součástí skupiny tatranských štítů, označované „Koruna Vysoké“: Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké. Je mezi horolezci oblíben pro pevnou skálu a krásné výhledy.[zdroj⁠?!]

Topografie

[editovat | editovat zdroj]

Má dva vrcholy - severozápadní Malý Dračí štít (2518 m n. m.) a jihovýchodní Velký Dračí štít (2523 m n. m.). Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračie sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšnú štrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři Ošarpance. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.

Několik zajímavých výstupů

[editovat | editovat zdroj]
  • 1905 - První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štrbiny pod ihlou, II-III. hřebenovka.
  • 1930 - Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozápadní stěnou z Rumanovy dolinky, III.
  • 2005 - Prvovýstup „Cesta pre Lukáša“, M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.

Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.

V Dračím údolíčku žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas - Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračí štít na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
  • A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]