Přeskočit na obsah

František rytíř Stejskal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František rytíř Stejskal
František rytíř Stejskal na fotografii policejního ředitelství ve Vídni
František rytíř Stejskal na fotografii policejního ředitelství ve Vídni
Jiná jménaFranz von Stejskal, František Stejskal
Narození20. října 1829
Sokolí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. srpna 1898 (ve věku 68 let)
Reichenau an der Rax
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materVídeňská univerzita
Povolánístátní úředník
OceněníŘád železné koruny (1874)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František rytíř Stejskal (20. října 1829 Sokolí[1]25. srpna 1898 Reichenau an der Rax)[2] byl od roku 1892 do roku 1897 policejní prezident ve Vídni a od roku 1890 do roku 1892 policejní prezident v Praze.[3]

František rytíř Stejskal studoval právo na Univerzitě ve Vídni, po studiu začal pracovat jako praktikant na Vídeňském policejním ředitelství. Během Světové výstavy v roce 1873 vedl komisariát v Prateru. V roce 1879 se stal policejním radou a v roce 1880 se stal vládním radou a pražským policejním ředitelem. V roce 1892 byl jmenován vídeňským policejním prezidentem. V prvním roce působení rytíře Stejskala se staly součástí Vídně i okresy na pravém břehu Dunaje, tyto do té doby nezávislé okresy, však již dříve patřily pod policejní obvod Vídeň. Tímto se velmi zvětšil počet obyvatel Vídně a vznikly tak dříve neznámé sociální problémy (bezdomovectví a nezaměstnanost), toto tak musela policie ve Vídni nově obstarat.

V roce 1895 byla otevřena ve vídeňském zábavním parku Prater nová atrakce "Benátky ve Vídni", toto však bylo kritizováno mimo jiné Karlem Krausem. Stejskal toto shrnul pragmaticky: "Konečně jsme získali místo, kde můžeme najít všechny podvodníky".[4]

Dne 26. července 1874 při příležitosti ocenění za Světovou výstavu 1873[5] získal rytířský řád Železné koruny III. třídy bez taxy, tento posléze přešel 8. prosince 1894 z nejvyšší milosti na jeho synovce Karla Stejskala.[5]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. DVORSKÝ, František. Vlastivěda Moravská - Třebický okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. S. 391. 
  3. SCHWARZ, Zdeněk; KARABCOVÁ, Jiřina; HLAVÁČEK, Boris. 145 let Záchranné služby hl. m. Prahy. Vydání první. vyd. Praha: ASA, 2002. 110 s. ISBN 80-902895-2-5. S. 14. 
  4. Wolfgang Maderthaner, Lutz Musner: Die Anarchie der Vorstadt. Das andere Wien um 1900, Campus-Verlag, Frankfurt am Main 1999, ISBN 3-593-36334-8, S. 131
  5. a b ŽUPANIČ, Jan. Šlechtic podnikatelem, podnikatel šlechticem. Příprava vydání Jiří Brňovják, Aleš Zářický. 1.. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 328 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7368-520-1. Kapitola Nobilitace spojené se světovou výstavou roku 1873, s. 261–283. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • M. Petz-Grabenbauer: Stejskal Franz von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Díl 13, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Vídeň, 2007–2010, {{ISBN|978-3-7001-6963-5}}, S. 202.