Přeskočit na obsah

Gerygone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxGerygone
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
Čeleďstřízlíkovcovití (Acanthizidae)
Rodstřízlíkovec (Gerygone)
Gould, 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerygone (česky střízlíkovec) je rod drobných pěvců z čeledi střízlíkovcovití (Acanthizidae). Zástupci rodu jsou rozšířeni po jihovýchodní Asii, Nové Guineji, Austrálii, Novém Zélandu a některých tichomořských ostrovech. Největší druhová rozmanitost je v Austrálii a Nové Guineji. Pouze jednomu druhu – střízlíkovci sírožlutému – se podařilo překonat Wallaceovu linii a kolonizovat Thajsko, Malajsii a Filipíny.[1]

Střízlíkovci z rodu Gerygone jsou hmyzožraví, potravu získávají sbíráním a chytáním hmyzu v korunách stromů a keřů. Většina druhů si je morfologicky i ekologicky podobná.[2] Převážná část střízlíkovců váží jen 6–7 g. Největším zástupcem rodu Gerygone je střízlíkovec chathamský, který je takřka dvakrát větší než ostatní ptáci z tohoto rodu.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

K roku 2022 rod Gerygone zahrnoval 20 druhů, z nichž 1 je již vyhynulý (střízlíkovec ostrovní):[3][4]

  1. NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371/journal.pone.0031840. (anglicky) 
  2. KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI 10.1071/MU97001. (anglicky) 
  3. Bristlebirds, pardalotes, Australasian warblers [online]. IOC World Bird List v11.2, 2022 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Del Hoyo, J.; Elliot, A. & Christie D. (editors). (2006). Handbook of the Birds of the World. Volume 12: Picathartes to Tits and Chickadees. Lynx Edicions. ISBN 978-84-96553-42-2
  • KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI 10.1071/MU97001. (anglicky) 
  • MAGRATH, Robert., 2003. The Firefly Encyclopedia of Birds. Redakce Perrins, Christopher. [s.l.]: Firefly Books. Dostupné online. ISBN 1-55297-777-3. Kapitola Australian Warblers, s. 470–471. 
  • NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371/journal.pone.0031840. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]