Přeskočit na obsah

Héródés Antipas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Héródés Antipas
Narozenípřed r. 20 př. n. l.
Judsko
Úmrtípo r. 39 n. l.
Galie
Povolánípolitik a panovník
ChoťPhasaelis
Herodiada[1]
RodičeHerodes Veliký[2][1] a Maltake[2]
RodHerodové
PříbuzníSalome II, Olympia, Herodes Archelaos, Antipatros, Herodes Boethos, Filip I. Herodes, Aristobulos IV. Judský a Alexandr (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozdělení říše Héróda Velikého, růžově vláda Héróda Antipa

Héródés Antipas (před r. 20 př. n. l. – po r. 39 n. l.) byl syn Heroda Velikého. V Galileji a Pereji byl tetrarchou. Vládl v letech 4 př. n. l. – 39 n. l. Podle Nového zákona nechal popravit Jana Křtitele a podle Lukášova evangelia se setkal s Ježíšem Kristem před jeho smrtí.

Byl vychován v Římě. Založil město Tiberias jako své sídlo. Nakonec byl poslán do vyhnanství císařem Caligulou a tam také zemřel.

V křesťanství

[editovat | editovat zdroj]

Podle evangelií nechal uvěznit Jana Křtitele, který mu vyčítal, že se oženil s Herodiadou. Její dcera Salome – evangelii nejmenována – jednou zatančila na Herodově hostině. Herodes byl z jejího půvabu tak unešený, že jí za jeden tanec slíbil cokoli, o co požádá. Salome si jako odměnu na nabádání matky přála hlavu Jana Křtitele. Herodes jej pak neochotně nechal stít a hlavu přinést na míse na hostinu.

Podle Lukášova evangelia se Ježíš Kristus setkal Héródem, když mu ho Pilát Pontský poslal, ať o něm rozhodne. Chtěl po něm, aby mu ukázal zázrak, ale když viděl, že pro něj nic neudělá, poslal ho zpět Pilátovi, ať si s ním dělá, co chce. Ten ho pod nátlakem lidu nakonec nechal ukřižovat.

  1. a b Nikifor Bažanov: Иллюстрированная полная популярная библейская энциклопедия в 4-х выпусках. Moskva. 1891.
  2. a b kolektiv autorů: Еврейская энциклопедия. Petrohrad: Brockhaus–Jefron.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]