Přeskočit na obsah

Hajdúhadház

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hajdúhadház
Hajdúhadház
Hajdúhadház
Hajdúhadház – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška151 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaHajdú-Bihar
OkresHajdúhadház
Administrativní děleníGáborkert, Kunkert, Síposkert
Hajdúhadház
Hajdúhadház
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha87,82 km²
Počet obyvatel12 669 (2018)
Hustota zalidnění144,3 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaCsáfordi Dénes
Vznik1312
Oficiální webwww.hajduhadhaz.hu
PSČ4242
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hajdúhadház (do roku 1870 jen Hadház) je město ve východním Maďarsku v župě Hajdú-Bihar, těsně u hranic župy Szabolcs-Szatmár-Bereg. Nachází se asi 11 km severně od Debrecínu a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 12 669 obyvatel. Podle údajů z roku 2001 zde bylo 89 % obyvatel maďarské a 11 % romské národností.

Podle archeologických průzkumů byla lokalita dnešního Hajdúhadházu osídlena již v době měděné. Byly nalezeny také sarmatské artefakty z období stěhování národů. Na západ od osady prochází stezka Csörszských příkopů, známých také jako Ördögars, postavená Sarmaty v letech 324 až 337 a obklopující tuto část Panonské nížiny. Během příchodu Maďarů do Karpatské kotliny se zde usadily kmeny Kabarů. Obec je poprvé zmíněna v roce 1312. Některé vesnice, které v lokalitě existovaly, zanikly během turecké okupace.

Nějakou dobu zde pobýval na počátku 17. století také Štěpán Bočkaj. V roce 1876 byl Hajdúhadház městem s vlastním zastupitelstvem, stal se součástí župy Hajdú v rámci Zalitavska. O statut města přišel v roce 1891 a opět jej nějakou dobu držel v letech 19241934. Během druhé světové války se počet obyvatel pohyboval okolo třinácti tisíc lidí a tak se udržel až do první poloviny 21. století.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavnímu (Bočkajovu) náměstí dnes dominuje nápadná budova reformovaného kostela, dále radnice (postavená v roce 1912, původně zamýšlená jako hotel) a několik dalších úředních budov.

Městem prochází železniční trať z Debrecína do Nyíregyházdy. Nedaleko od něj také vedou dálnice M35 a dálnice M3. Severojižním směrem městem také prochází silnice č. 4, která v podstatě kopíruje směřování zmíněné železniční trati.

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Polsko Łęczna, Polsko (od r. 1996).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]