Přeskočit na obsah

Kádžárovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vznešený stát Írán
Dowlat-e Âlije-je Irân
دولت علیّه ایران
 Zandský Írán
 Kartlijsko-kachetské království
 Afšárovci
 Perská socialistická sovětská republika
17891925 Íránské císařství 
Sovětský svaz 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Salâm-i šâh
Geografie
Mapa
Persie za vlády Kádžárovců
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Zandský Írán Zandský Írán
Kartlijsko-kachetské království Kartlijsko-kachetské království
Afšárovci Afšárovci
Perská socialistická sovětská republika Perská socialistická sovětská republika
Následující
Íránské císařství Íránské císařství
Sovětský svaz Sovětský svaz
Kádžárovci
Znak Íránu za dynastie Kádžárovců
ZeměPersie (Írán)
Titulyperský šáh
ZakladatelAgá Muhammad Chán
Rok založení1794
Konec vlády1925
Poslední vládceAhmad Šáh
Současná hlavaAlí Mirza Kádžár
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kádžárovci (persky دودمان قاجار‎, Dūdmân-e Qādžār) byl v letech 17941925 předposlední perskou vládnoucí dynastií. Kádžárovská dynastie byla turkického původu a pocházela z kmene Kadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovský šáh Agá Muhammad Chán. Kadžarové původně sídlili ve střední Asii, později se usadili v na severu Íránské vysočiny.

Po sesazení perské dynastie Safíovců v roce 1722 se rozhořel boj mezi Kádžárovci a Afšárovci o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce Nádir Šáh (největší dobyvatel té doby) byl roku 1736 korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.

V jižním a centrálním Íránu tak navíc vládly od roku 1750 vládci z rodu Zandovců. Dne 14. května 1796 byl kádžárovský náčelník Agá Muhammad Chán, který již v roce 1794 porazil posledního zandského vládce Lotfa Alího Chána, prohlášen novým perským šáhem a poslední Afšárovec Šáhruch, byl v Mašhadu brutálně umučen k smrti. Snahy Kádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na ruskou a britskou expanzi. Kádžárovské panovníky čekaly porážky v rusko-perských válkách, které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty (bábitské povstání, perská konstituční revoluce 1905–1911). V důsledku britsko-ruské dohody z roku 1907 byla už bezmocná Persie rozdělena na sféry vlivu.

Posledním kádžárovským šáhem byl v letech 19091925 Ahmad Šáh, kterého sesadil ambiciózní kozácký velitel Rezá Šáh Pahlaví, který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii Pahlaví. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu Kádžárovců. Předposlední Kádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha Muhammad Alí Šáh, vládl pouze 2 roky.

Hlavou rodu byl od roku 1988 až do své smrti v roce 2011, princ Alí Mírzá Kádžár, který byl synovcem posledního šáha Ahmada Šáha. Současnou hlavou rodu je Mohammad Ali Mirza Kádžár. Zároveň od roku 1988 je post kádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovským uchazečem trůnu je princ Muhammad Hassan Mírzá II.

Seznam perských kádžárovských šáhů

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Kádžárovci Nástupce
Zandové
Afšárovci
Perská královská dynastie
17941925
Pahlaví