Přeskočit na obsah

Kstovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kstovo
Кстово
Leninovo náměstí v centru Kstova
Leninovo náměstí v centru Kstova
Kstovo – znak
znak
Kstovo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška119,9 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhPovolžský
OblastNižněnovgorodská
Kstovo na mapě
Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska
Kstovo
Kstovo
Město na mapě Nižněnovgorodské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18 km²
Počet obyvatel62 208 (2023)[2]
Hustota zalidnění3 456 obyv./km²
Správa
Vznik14. století
Oficiální webwww.kstovo-nn.ru
Telefonní předvolba(+7)83145
PSČ607650–607669
Označení vozidel52, 152
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kstovo (rusky Ксто́во) je město, které se nachází ve střední evropské části Ruska v Nižněnovgorodské oblasti, asi 30 km od Nižního Novgorodu, pátého největšího města Ruské federace. Kstovo le��í uprostřed lužních lesů, po jedné straně jej lemuje řeka Volha, po druhé řeka Kuďma.

Město Kstovo s asi 70 tisíci obyvateli bylo postaveno z větší části po 2. světové válce a na jeho výstavbě se velkou měrou podíleli váleční zajatci, zejména Němci.

Kstovo je celosvětové známé školou bojového umění sambo. Kstovo je dostupné železniční, autobusovou i lodní dopravou po Volze. Obyvatelstvo bydlí většinou v panelových sídlištích, je zde však možno vidět i mnoho původních ruských vyřezávaných dřevěnic. Počasí se tu dělí pouze na léto a zimu, téměř ze dne na den roztají ledy a sníh a začne horké léto. Zimy se vyznačují mrazy kolem – 30 °C a množstvím sněhu. V okolí města je možné vidět mnoho dnes již opravených klášterů a kostelů.

Město je významným průmyslovým střediskem, zejména petrochemické závody zde mají již mnoho let zelenou a v 80. letech se zde stavělo mnoho nových závodů. Na výstavbě závodu EP 300 se významně podílel český závod ČKD Praha a také Brněnské strojírny[zdroj⁠?!]. Přibližně 20 českých rodin zde žilo po dobu 2–3 let, než byl závod předán[zdroj⁠?!]. Vzhledem k tomu, že tato oblast patřila až do devadesátých let mezi uzavřená města[zdroj⁠?!], zde nebyl příliš velký turistický ruch. V okolí Kstova i Nižního Novgorodu bylo příliš mnoho závodů na výrobu vojenských zařízení a protékající řeka Volha je strategickou řekou celého Ruska.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu byla v březnu 2024 zdejší ropná rafinerie zasažena ukrajinskými bezpilotními letadly, což v závodě způsobilo rozsáhlý požár. Společnost Lukoil musela přerušit provoz části závodu, který je čtvrtý největší v Rusku s kapacitou 340 tisíc barelů denně.[3][4]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ126719912. 18. srpna 2023. Dostupné online.
  3. Ukraine knocks out Russian refinery in major attack. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hranici s Ruskem překonaly ukrajinské drony i dobrovolnická legie. Východně od Moskvy spadlo vojenské letadlo. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]