Kstovo
Kstovo Кстово | |
---|---|
Leninovo náměstí v centru Kstova | |
Poloha | |
Souřadnice | 56°9′6″ s. š., 44°11′44″ v. d. |
Nadmořská výška | 119,9 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Povolžský |
Oblast | Nižněnovgorodská |
Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska | |
Kstovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18 km² |
Počet obyvatel | 62 208 (2023)[2] |
Hustota zalidnění | 3 456 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 14. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+7)83145 |
PSČ | 607650–607669 |
Označení vozidel | 52, 152 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kstovo (rusky Ксто́во) je město, které se nachází ve střední evropské části Ruska v Nižněnovgorodské oblasti, asi 30 km od Nižního Novgorodu, pátého největšího města Ruské federace. Kstovo le��í uprostřed lužních lesů, po jedné straně jej lemuje řeka Volha, po druhé řeka Kuďma.
Město Kstovo s asi 70 tisíci obyvateli bylo postaveno z větší části po 2. světové válce a na jeho výstavbě se velkou měrou podíleli váleční zajatci, zejména Němci.
Kstovo je celosvětové známé školou bojového umění sambo. Kstovo je dostupné železniční, autobusovou i lodní dopravou po Volze. Obyvatelstvo bydlí většinou v panelových sídlištích, je zde však možno vidět i mnoho původních ruských vyřezávaných dřevěnic. Počasí se tu dělí pouze na léto a zimu, téměř ze dne na den roztají ledy a sníh a začne horké léto. Zimy se vyznačují mrazy kolem – 30 °C a množstvím sněhu. V okolí města je možné vidět mnoho dnes již opravených klášterů a kostelů.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město je významným průmyslovým střediskem, zejména petrochemické závody zde mají již mnoho let zelenou a v 80. letech se zde stavělo mnoho nových závodů. Na výstavbě závodu EP 300 se významně podílel český závod ČKD Praha a také Brněnské strojírny[zdroj?!]. Přibližně 20 českých rodin zde žilo po dobu 2–3 let, než byl závod předán[zdroj?!]. Vzhledem k tomu, že tato oblast patřila až do devadesátých let mezi uzavřená města[zdroj?!], zde nebyl příliš velký turistický ruch. V okolí Kstova i Nižního Novgorodu bylo příliš mnoho závodů na výrobu vojenských zařízení a protékající řeka Volha je strategickou řekou celého Ruska.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu byla v březnu 2024 zdejší ropná rafinerie zasažena ukrajinskými bezpilotními letadly, což v závodě způsobilo rozsáhlý požár. Společnost Lukoil musela přerušit provoz části závodu, který je čtvrtý největší v Rusku s kapacitou 340 tisíc barelů denně.[3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑
Q126719912
. 18. srpna 2023. Dostupné online. - ↑ Ukraine knocks out Russian refinery in major attack. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hranici s Ruskem překonaly ukrajinské drony i dobrovolnická legie. Východně od Moskvy spadlo vojenské letadlo. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-12 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kstovo na Wikimedia Commons