Přeskočit na obsah

MG 34

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maschinengewehr 34
MG 34
Typuniverzální kulomet
Místo původuNěmecká říše Německo
Historie služby
Ve služběNěmecká říše Německo a mnoho dalších
Používána1936 - 1945
Válkydruhá světová válka
Historie výroby
Výroba1936-1945
Vyrobeno kusů577 120
Základní údaje
Hmotnost12,1 kg
Délka1220 mm
Délka hlavně627 mm
Typ náboje7,92x57 mm Mauser
Ráže7,92 mm
Princip střelbykrátký zákluz, rotační závorník
Kadence900 ran/min[1]
Úsťová rychlost755 m/s
Zásobování municíbubnový zásobník na 50 nábojů nebo nábojový pás ve schránce po 250 nábojích
Hledíotevřené
MG34 ukořistěný Američany
MG 34 jako univerzální kulomet v lehkém a těžkém provedení

Maschinengewehr 34, zkráceně MG 34, byl německý kulomet hojně používaný za druhé světové války německým Wehrmachtem. Používán byl hlavně v první polovině války, později byl nahrazen vylepšeným typem MG 42.

Lehký kulomet MG 34 byl zaveden do výzbroje německé armády v roce 1934. Hromadná výroba se rozběhla ve zbrojovce Mauser dva roky poté. V době druhé světové války tento kulomet vyrábělo několik německých továren, rakouská firma Steyr a také Zbrojovka Brno. Výroba probíhala až do roku 1945. Jeho konstrukce využívala patentů Louise Stangeho. Zásobování municí probíhalo nábojovým pásem nebo z bubnového zásobníku.

MG 34 střílí z otevřeného závěru, Uzamčení závěru funguje na principu krátkého zákluzu hlavně s uzamčením pomocí rotačního závorníku. Pro rychlejší a spolehlivější funkci zbraně je hlaveň opatřena zesilovačem zpětného rázu, který zároveň plní funkci tlumiče zášlehu. Hlaveň zbraně bylo možné rychle vyměnit. Spoušť s dělenými jazýčky umožňovala střelbu jednotlivými ranami.

Těžký kulomet

[editovat | editovat zdroj]

podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v těžkém provedení tvořena šesti muži v sestavě:

  • velitel kulometu (optický zaměřovač, schránka s náhradní hlavní, schránka s 250 náboji, pistole P.08, binokulární dalekohled, kompas, polní lopatka, úhloměr, sluneční brýle, velitelská brašna)
  • první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka)
  • druhý vojín (lafeta kulometu, pistole P.08, polní lopatka)
  • třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka)
  • čtvrtý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, brašna s plničkou, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní kleště)
  • pátý vojín (schránka s 250 náboji, nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, lafetový adaptér vz.34 nebo další schránka s 250 náboji, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, ženijní sekera

Lehký kulomet

[editovat | editovat zdroj]

Podle předpisu z roku 1938 byla obsluha zbraně v lehkém provedení tvořena čtyřmi muži v sestavě:

  • první vojín - miřič (MG 34, sumka s nářadím, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
  • druhý vojín (2 schránky po 250 nábojích, schránka s náhradní hlavní, řemen pro schránky MG 34, pistole P.08, polní lopatka, sluneční brýle
  • třetí vojín (2 schránky po 250 nábojích, řemen pro schránky MG 34, puška K 98k, polní lopatka
  • čtvrtý vojín (nosič se dvěma bubnovými schránkami po 50 nábojích, trojnožka vz.34, plnička, pistole P.08, polní lopatka

Se změnou taktiky byly v průběhu války počty mužů obsluhy postupně redukovány. Například v četě pěchoty z počátku roku 1941 byly v lehké verzi čtyři kulomety, přičemž kromě střelce tvořili tým už jen dva nosiči munice.

V lehkém provedení kromě dvojnožky umístitelné do přední nebo střední polohy náležela ke zbrani rovněž trojnožka k protiletadlové palbě.

V těžkém provedení byl kulomet umístěn na lafetě vz. 34 s nástavcem pro protiletadlovou palbu. K lafetě byla zbraň upevněna prostřednictvím čepů u spušťadla a objímkou u hledí. Střelbu bylo možno vést stiskem páky na rukojetích. Při střelbě byl zpětný ráz tlumen třemi pružinami. Na lafetu bylo možno umístit záměrný dalekohled M.G. Zieleinrichtung s trojnásobným přiblížením. Lafeta byla později upravena, aby ji bylo možno použít rovněž pro kulomet MG 42.

  1. CIDLINSKÝ, Karel, Ing. - Rovnocenní soupeři (článek v časopisu Válka revue speciál, Boj o Československo, Extra Publishing s. r. o. Brno, 2012)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŘEHÁK, Daniel. Doplňky ke kulometu M.G. 34. Střelecký magazín. 2000, čís. 3, s. 42–43. ISSN 1211-4014. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]