Přeskočit na obsah

Maskovaná milenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maskovaná milenka
Původní názevMaskovaná milenka
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka83 min.
Žánrdrama
Scénář a režieOtakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleLída Baarová
Gustav Nezval
Ladislav Pešek
Jiří Steimar
Jiřina Šejbalová
Rudolf Deyl starší
Karel Černý
Alon Kassuk
Jana Konůpková
Karel Hradilák
Karel Dostal
Milada Horutová
Josef Bělský
Eman Fiala
Jiřina Steimarová
Anna Steimarová
Božena Šustrová
Jiřina Hladíková
Miloš Šubrt
Darja Hajská
Jan Černý
Jelizaveta Nikolská
Jiří Julius Fiala
a další.
HudbaJiří Srnka
KameraFerdinand Pečenka
StřihVladimír Barák
ZvukFrantišek Šindelář
Výroba a distribuce
Premiéra11. říjen 1940
Maskovaná milenka na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maskovaná milenka je romantické drama režiséra Otakara Vávry z roku 1940. Šlo o jednu z klíčových kulturních událostí toho roku, kdy se 120. výročí narození Boženy Němcové stalo příležitostí k připomenutí jejího odkazu, chápaného jako příklad boje za udržení české kultury (Halas: Naše paní Božena Němcová; Seifert: Vějíř Boženy Němcové; Fučík: Božena Němcová bojujcí). Podnikatelská rodina Havlových financovala náklady na vznik celovečerního filmu, k němuž knížecí rodina Thurn-Taxis poskytla mobiliář jako kulisy a módni salon Hany Podolské vytvořil kostýmy. Film byl s úspěchem distribuován v české a německé verzi (Die maskierte Geliebte) a zobrazuje příběh, který je hypoteticky inspirován vztahem vévodkyně de Dino k hraběti Clam-Martinicovi, z něhož se podle jedné z možných, ale neprokazatelných teorií narodila Božena Běmcová.

Děj filmu

[editovat | editovat zdroj]

Jde o příběh ovdovělé mladé šlechtičny Lenky Rosetti (Lída Baarová), která po tragickém manželství po boku hrubého a nevěrného muže netouží po dalším muži, ale jen po dítěti. Na maškarním plese se v masce seznámí s Leonem z Costy (Gustav Nezval). Obstará si o něm informace týkající se zejména jeho charakteru, načež mu navrhne uzavřít jistý druh smlouvy. Po jejím podepsání se znovu setkávají v jejím sídle, kam byl on přivezen se zavázanýma očima, aby nepoznal ono místo. Lenka Rosetti zůstává ukryta za svou maskou i během osudové noci, jež má své následky: později dává svému milenci na vědomí, že s ním čeká dceru, ale nemá v úmyslu s ním žít. Když se s ním později náhodně setká u hraběte Alberta s jako těžce zraněným vojákem, dlouho váhá, zda mu má svěřit své tajemství, protože jí činí sebestředné potěšení pozorovat Leona z Costy, který si není vědom, že jeho ošetřovatelka je totožná s jeho milenkou, a brání se lásce k ošetřovatelce, aby si uchoval lásku ke své lásce. Nakonec baronka Rossetti, pronásledovaná žárlivostí sama na sebe, rozkryje Leonovi své jednání, omluví se mu i s ohledem na jejich dceru a nabídne mu sňatek.

Literární námět

[editovat | editovat zdroj]

Rukopis knižní novely s původním názvem Imprudence et bonheur (česky Nerozum a štěstí) byl v roce 1911 zásluhou vévody Maurice de Talleyrand Périgord de Dino poprvé publikován. Později byla tato novela zveřejňována pod názvem L'Amour masqué, (česky Maskovaná milenka).[1] Česky vyšla Maskovaná milenka poprvé v roce 1911.[2]

Když se francouzský spisovatel Honoré de Balzac seznámil s vévodkyní de Dino, rozenou princeznou kuronskou, sestrou Vilhelminy Zaháňské a poslední vévodkyní Zaháňskou, věnoval jí velkou pozornost, zatímco on sám se vévodkyni sympatický nejevil.[3] Později ji jako důkaz své úcty údajně věnoval rukopis Maskované milenky, krásně vázaný umělcem Lesortem. Novela, jejíž hlavní hrdinové se jmenují Elinor de Roselis a Leon de Préval, byla odvážným darem, protože se velmi volně inspiruje životními příběhy vévodkyně de Dino, je vůči jejímu jednání velmi kritická a doporučuje z etických důvodů zcela jiné řešení, než pro jaké se nakonec skutečná vévodkyně rozhodla. Rukopis, jehož literární kvality vzbuzují nejistotu, zda skutečně může jít o Balzacovo dílo, se uchovával jako velká vzácnost v rodinné knihovně vévodů de Dino půl století. Zveřejněn byl více než 60 let po autorově smrti.

Lída Baarová baronka Lenka Rossetti
Gustav Nezval Leon
Jana Konůpková Leonka
Eman Fiala Artur, maskovaný muž na plese
Božena Šustrová komorná
Milada Horutová dáma ze společnosti
Ladislav Pešek sluha Ferdinand
Jiřina Steimarová Emilie, maskovaná žena na plese
Karel Dostal lékař
Jiřina Šejbalová hraběnka Evženie
Jiří Steimar hrabě Albert
Karel Hradilák pán z Lenty
Tatiana Vajdová Anna Kutinová
František Velecký starý Kutina
Viera Pavlíková stará Kutinová
Darja Hajská chůva
Miloš Šubrt drožkář
Josef Bělský soudce
Rudolf Deyl starší generál
Anna Steimarová stará dáma
Jiří Fiala dirigent
Jan Černý komorník
Jiřina Hladíková žena v divadelní lóži
  1. JÍLOVSKÁ, Oliva. Maskovaná milenka (předmluva). Praha: J. Otto, 1914. 77 s. S. 3-4. Dostupné online po registraci. 
  2. Maskovaná milenka (zobrazení záznamu) [online]. Databáze Národní knihovny ČR [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  3. Honoré de Balzac en Touraine [online]. Le Lys dans la Valée.fr [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]