Přeskočit na obsah

Matylda Anglická (1156–1189)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matylda Anglická
Bavorská a saská vévodkyně
Portrét
Matyldin náhrobek
Narození1156
Windsor
Úmrtí28. června 1189
Brunšvik
PohřbenaBrunšvická katedrála
ManželJindřich Lev
PotomciMatylda
Jindřich
Lothar
Ota IV.
Vilém
DynastiePlantageneti
OtecJindřich II. Anglický
MatkaEleonora Akvitánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matylda Anglická řečená Maud (francouzsky Mathilde d'Angleterre, německy Mathilde von England, 115628. června/13. července[1] 1189, Brunšvik) byla bavorská a saská vévodkyně z dynastie Plantagenetů. Je považována za pramáti všech pozdějších Welfů a múzu trubadúra Bertana z Bornu, jenž jí věnoval dvě písně o lásce a přirovnal ji k Heleně Trojské.

Jindřich lev a Matylda (Evangeliář Jindřicha Lva)

Narodila se v létě 1156 jako nejstarší dcera anglického krále Jindřicha II. a akvitánské vévodkyně Eleonory. Jméno získala na počest babičky Matyldy, Jindřichovy matky.

15. dubna 1165 při návštěvě kolínského arcibiskupa Rainalda z Dasselu v Rouenu došlo k dohodě o budoucím sňatku s rozvedeným pětatřicetiletým saským a bavorským vévodou Jindřichem Lvem.[pozn. 1] Na podzim 1167 ji matka vyprovodila i s výbavou do Doveru,[3] odkud Matylda s doprovodem odplula do Německa. Svatba proběhla 1. února 1168 v mindenském dómu a oslavy se konaly na hradě v Brunšviku.[4]

V době sňatku byl Jindřich Lev na výsluní moci, byl blízkým spojencem svého příbuzného císaře Fridricha Barbarossy, který měl také přímý podíl na sjednání jeho sňatku s Matyldou. Roku 1174 Jindřich Lev odmítl Fridricha vojensky podpořit při tažení do Itálie a císař tak prohrál v bitvě u Legnana. O pět let později se Jindřich Lev odmítl dostavit ke smírčímu soudu ve Wormsu a v lednu 1180 nad ním ve Würzburgu byla vynesena říšská klatba a říšské sněmy se usnesly o konfiskaci jeho dvou vévodství. V listopadu 1181 se v Erfurtu Jindřich Lev Fridrichovi podrobil, mohl si pak ponechat Brunšvik a Lüneburg, ale byl odsouzen odejít z říše.

V červenci 1182 se tak Matylda s celou rodinou vrátila k otcovu dvoru v Normandii. Jindřich se na podzim vydal na pouť do Compostely a Matylda pobývala v Argentanu, kde na ni skládal oslavné písně Bertrand z Bornu. Na jaře 1184 se manželé přesunuli do Anglie, kde se narodil nejmladší syn Vilém a díky zprostředkování Jindřicha II. se mohla rodina na jaře 1185 vrátit do Brunšviku. Roku 1188 stále nedůvěřivý Fridrich Barbarossa vytáhl na křížovou výpravu a přiměl Jindřicha Lva, který účast kvůli vysokému věku odmítl, aby opět opustil území říše a odešel do Anglie. Matylda zůstala v Brunšviku a tam také v létě 1189 zemřela.[5] Byla pohřbena v místní katedrále sv. Blažeje, kde se v hlavní lodi dochoval její a Jindřichův vápencový náhrobek.[pozn. 2]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fulko IV. z Anjou
 
 
Fulko V. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Bertrada z Montfortu
 
 
Geoffrey V. z Anjou
 
 
 
 
 
 
Eliáš I. z Maine
 
 
Ermengarda z Maine
 
 
 
 
 
 
Matylda ze Château-du-Loire
 
 
Jindřich II. Plantagenet
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Dobyvatel
 
 
Jindřich I. Anglický
 
 
 
 
 
 
Matylda Flanderská
 
 
Matylda Anglická
 
 
 
 
 
 
Malcolm III. Skotský
 
 
Matylda Skotská
 
 
 
 
 
 
Markéta Skotská
 
'Matylda Anglická'
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Akvitánský
 
 
Vilém IX. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Hildegarda Burgundská
 
 
Vilém X. Akvitánský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. z Toulouse
 
 
Filipa z Toulouse
 
 
 
 
 
 
Emma z Mortain
 
 
Eleonora Akvitánská
 
 
 
 
 
 
Boson II. ze Châtellerault
 
 
Aimery I. z Rochefoucauldu
 
 
 
 
 
 
Alienor z Thouars
 
 
Eleonora ze Châtelleraultu
 
 
 
 
 
 
Barthelemy z L'Isle Bouchard
 
 
Dangereuse z l'Isle-Bouchaard
 
 
 
 
 
 
Gerberge de Blaison
 
  1. Důvodem rozvodu s Klementinou Zähringenskou byl zřejmě chybějící mužský dědic, ačkoliv za oficiální důvod bylo uvedeno blízké příbuzenství manželů.[2]
  2. Při otvevření hrobu byly nalezeny kosterní pozůstatky šedovlasého muže, tmavovlasé ženy menší postavy s vrozenou anomálií kyčlí a malého dítěte.[6]
  1. FLORI, Jean. Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025713174. S. 132. 
  2. LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha: Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. Kapitola Princezna z rodu Plantagenetů a Lev, s. 64. 
  3. Flori , str. 86
  4. ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 137. 
  5. Ennenová, str. 137-138
  6. www.manfred-hiebl.de

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Bavorská vévodkyně
Předchůdce:
Klementina Zähringenská
11681180
Matylda Anglická (1156–1189)
Nástupce:
Anežka z Loonu
Saská vévodkyně
Předchůdce:
Klementina Zähringenská
11681180
Matylda Anglická (1156–1189)
Nástupce:
Judita Polská