Přeskočit na obsah

Maurice Schumann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maurice Schumann
Narození10. dubna 1911
16. pařížský obvod
Úmrtí9. února 1998 (ve věku 86 let)
Paříž
Místo pohřbeníPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ110331423
Alma materLyceum Jansona de Sailly
Lyceum Jindřicha IV.
Univerzita Paříž IV
Povolánípolitik, diplomat, hráč bridge, spisovatel a novinář
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Všeobecná soutěž
Společník osvobození
Válečný kříž 1939–1945
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Politické stranyUnie demokratů pro republiku
Sdružení pro republiku
Lidové republikánské hnutí
Nábož. vyznáníkatolicismus
Funkcezástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (1949–1951)
ministr zahraničních věcí (1969–1972)
ministr zahraničních věcí (1972–1973)
prezident (Association des lauréats du concours général; 1973–1974)
13. křeslo Francouzské akademie (1974–1998)
… více na Wikidatech
PodpisMaurice Schumann – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Schumann [móris šuman] (10. dubna 1911 Paříž - 9. února 1998 tamt.) byl francouzský politik, novinář a spisovatel, v letech 1969–1973 ministr zahraničních věcí.

Život a působení

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině alsaského podnikatele židovského původu, studoval v Paříži na Lyceu Jindřicha IV. a filosofii na Sorbonně. Před válkou pracoval jako novinář, roku 1939 se přihlásil jako dobrovolník do armády a působil jako styčný důstojník s britským expedičním sborem. Po kapitulaci Francie odplul s britskými jednotkami do Anglie a v Londýně se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Ch. de Gaulla. Jako mluvčí Svobodných Francouzů měl během války přes 1000 vystoupení ve francouzském vysílání BBC a roku 1944 se účastnil vylodění v Normandii a osvobození Francie. V roce 1942 konvertoval ke katolicismu.

V roce 1944 byl jedním ze zakladatelů křesťansko-demokratického Lidového hnutí za republiku (MRP) a v letech 1945–1949 jeho předsedou. Od roku 1945 do roku 1973 byl poslancem francouzského parlamentu a v letech 1957–1967 předsedou jeho zahraničního výboru. Od roku 1974 až do své smrti byl senátorem, v letech 1977–1983 místopředsedou Senátu. Několikrát byl členem vlády a za svého působení jako ministr zahraničních věcí sjednal vstup Velké Británie do Evropských společenství, čemuž de Gaulle předtím bránil.

Byl vyznamenán Řádem osvobození (Ordre de la Libération), byl rytířem Řádu čestné legie a od roku 1974 členem Francouzské akademie.

Publikoval řadu knih o Evropě a o politice, o sociálních otázkách i několik románů.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
13. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Wladimir d'Ormesson
19741998
Maurice Schumann
Nástupce:
Pierre Messmer