Přeskočit na obsah

Milan Neděla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Neděla
Narození23. února 1934
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. dubna 1997 (ve věku 63 let)
Praha, ČeskoČesko Česko

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Neděla (23. února 1934 Praha14. dubna 1997 tamtéž) byl český divadelní, filmový a televizní herec, dabér a moderátor.

Díky robustní a zavalité postavě (výšce 193 cm a hmotnosti 112 až 132 kg)[1] často ztvárňoval rázné muže-hromotluky. Uměl hrát dobře jak role komické, tak role vážné.

Rodinné vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl účetním továrny na motocykly JAWA. Jeho syn Aleš vystudoval novinářskou fakultu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Milan Neděla vystudoval malostranské Gymnázium Jana Nerudy a chtěl se stát sportovním novinářem (sám aktivně hrál kopanou). Na škole vedl místní jazzovou kapelu, přičemž profesor Fetr v něm objevil herecký talent (ostatně ještě jako žák obecné školy hrál v jakési pohádce kuchaře Roštěnku). V roce 1950 se stal členem místního dramatického kroužku a od počátku mu byly přidělovány charakterní postavy – jeho první rolí byl Sganarelle v Moliérově hře Škola manželů.[1] Odmaturoval v roce 1952.

Při přijímacích zkouškách na pražskou DAMU se pro jeho přijetí vyslovil i jeho pozdější profesor Vítězslav Vejražka dobře míněnou ironií, že „tak tlustýho chlapa jsme tady ještě neměli“.[1] K jeho profesorům dále patřili například Stanislav Neumann, František Salzer a Radovan Lukavský.[2] Již za dob studií účinkoval v estrádách Hrátky mládeže, které pořádal Československý svaz mládeže.

DAMU absolvoval v roce 1956.

Divadelní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo bylo Nedělovou hereckou prioritou. Po absolutoriu nejprve působil v oblastních divadlech: Městské oblastní divadlo Kolín (1956–1958) a Východočeské divadlo v Pardubicích (1958–1960).[3] Později se vrátil do Prahy, kde postupně působil v divadlech Na zábradlí (1960–1962), Na Fidlovačce (1962–1963), Paravan (1963–1965), Rokoko (1965–1972) a nakonec v Hudebním divadle v Karlíně (1973–1982).

Byl mimo jiné jedním z „nahrávačů“ Felixe Holzmanna v jeho scénkách.

Rozhlasová tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Jeho druhou nejoblíbenější prací byla tvorba pro rozhlas. Byl úspěšným rozhlasovým hercem a estrádním komikem. Zejména v 50. a 60. letech účinkoval v rozhlasových kabaretech a estrádách. Jednou z nejznámějších se stala scénka Zlý sen známější jako „Mámo, chyť mi žábu“ (spolu s Josefem Beyvlem). Později spolupracoval spíše s literárně-dramatickou redakcí, pro kterou mj. načetl množství komediálních povídek zejména z tvorby Jaroslava Haška. Osobně nejvíce oceňoval dramatizaci Dickensova humoristického románu Kronika Pickwickova klubu.[1]

Televizní tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Ještě při studiu DAMU – již v roce 1953 – úspěšně prošel spolu se spolužákem Luďkem Munzarem konkursem na hlasatele pro začínající Československou televizi. Právě tam začal spolupracovat i s tvůrci zábavních pořadů a na střídačku s Josefem Zímou uváděl estrádu Měsíčník dobré pohody.[1] Mnohem později se uplatnil jako úspěšný moderátor oblíbeného pořadu Komik a jeho svět, který převzal po předchůdci Miloši Kopeckém.

V roce 1980 propůjčil hlas postavičce Hele v dětském pásmu pohádek a rozhovorů Studiu Kamarád. Přibližně po roce však tuto postavu kvůli nemoci předal Otovi Jirákovi.[4][5]

Neúplný výčet snímků:

  • 1961 videoklip k písni Léta dozrávání: dobrý přítel
  • 1966–1968 Bejvávalo (seriál hudebních komedií): různé role
  • 1968 Klapzubova jedenáctka (seriál)
  • 1971 Růže a prsten (pohádka): kapitán Zrubal
  • 1974 Chytrost má děravé šaty (pohádka): prodavač vody
  • 1978 Pan Tau (seriál)
  • 1980 Arabela (seriál)
  • 1982 Pošťácká pohádka

Filmová tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu ztvárňoval především drobné či epizodní role.

Neúplný výčet snímků:

Jeho koníčkem byl sport, zejména kopaná, košíková a hokej. Byl skalním fandou fotbalové Slavie.[6] V divadle Rokoko založil divadelní fotbalovou jedenáctku a staral se o ni.[7] Sám byl aktivním fotbalistou až do 46 let, kdy sportu musel kvůli zdraví zanechat.

  1. a b c d e Nedožité osmdesátiny Milana Neděly. Jiří Štuchal: Šťastnou cestu z roku 1967. Moderuje Tomáš Černý. In: Český rozhlas [online]. 22. února 2014 [cit. 26. 3. 2024]. Pořad „RozHraní“. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/rozhrani/nedozite-osmdesatiny-milana-nedely-jiri-stuchal-stastnou-cestu-z-roku-1967-moderuje-tomas
  2. HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 30. ISBN 80-86094-12-X.
  3. HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 43. ISBN 80-86094-12-X.
  4. [JIRÁK, Ota et al.]. Ota Jirák: S Lábusem jsme »zkazili« pár generací! Jů a Hele slaví 30. narozeniny. Ahaonline.cz [online]. 2. 10. 2010 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  5. PES. Studio Kamarád slaví pětatřicet let! Jak vzpomíná Ota Jirák na duo Jů a Hele?. Týden.cz [online]. 23.01.2016 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  6. HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 10. ISBN 80-86094-12-X.
  7. HERZÁN, Michal a BUDINSKÝ, Václav. Divadlo Rokoko: vzpomínky na jeho hvězdy a historky. [Most]: [Victory] ©1998, s. 34.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]