Přeskočit na obsah

Miroslav Fára

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Miroslav Fára, DrSc.
Narození29. července 1923
Pelhřimov
Úmrtí4. ledna 2013 (ve věku 89 let)
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař a plastický chirurg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Fára (29. července 1923 Pelhřimov4. ledna 2013 Pelhřimov)[1] byl český plastický chirurg[2], který se věnoval zejména problematice rozštěpových vad obličeje, navázal na průkopnickou aktivitu profesora Františka Buriana. V letech 1975–1992 působil jako přednosta Kliniky plastické chirurgie 3. LF Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.[3]

Vzdělání a profesní dráha

[editovat | editovat zdroj]

Středoškolské vzdělání získal v Pelhřimově a maturoval v roce 1941. Promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1949 v Praze. Od roku 1955 pracoval v Jindřichově Hradci v nemocnici na interním oddělení, chirurgii a gynekologii. V roce 1955 byl přijat na FN KV, kliniku plastické chirurgie v Praze jako sekundární lékař, kde pracoval po dobu 10 let pod vedením profesora Františka Buriana a později pod vedením jeho následovníků prof. Karfíka a prof. Peškové. V roce 1964 byl jmenován odborným asistentem a v roce 1965 získal titul kandidáta věd CSc., v roce 1966 byl jmenován docentem, v roce 1970 získal titul doktora věd DrSc. a v roce 1976 byl ustanoven profesorem plastické chirurgie.

Své profesionální zkušenosti prohloubil na dlouhodobých studijních pobytech ve Švédsku a USA. Navštívil řadu zahraničních pracovišť ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku, Austrálii, Singapuru, Thajsku, Brazílii, Mexiku, Peru a Indii, kde přednášel.

V roce 1975 se stal přednostou kliniky plastické chirurgie FNKV v Praze a vedl jí až do roku 1992. V tomto období na klinice působili Jaroslava Hrivnáková, Miroslav Tvrdek a Jan Měšťák. V té době rovněž vedl II. oddělení Institutu experimentální medicíny Československé akademie věd, které se zabývalo problematikou vrozených vad a to zejména obličejových rozštěpů[4] a popálenin.

Členství ve vědeckých společnostech

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká lékařská společnost plastické chirurgie – čestný člen, (1971–1986 vědecký sekretář, 1986–1990 předseda)
  • Acta Chirurgiae Plasticae – předseda redakční rady 1980–1990
  • Česká lékařská akademie
  • Československá akademie věd – člen a korespondent
  • International Confederation for Plastic, Reconstructive and Aesthetic Surgery, 1975–1983 člen výkonného výboru jako jediný reprezentant z východní Evropy
  • pozvání na kongres American Society of Plastic and reconstructive Surgeons v roce 1992, kde přednesl výroční Maliniac Lecture

Významná ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1992 Maligniac Reward USA
  • 1998 medaile J. E. Purkyně

Nejvýznamnější publikace

[editovat | editovat zdroj]

Publikoval přes 200 vědeckých článků z různých problematik plastické chirurgie a byl spoluautorem 11 monografií. Účastnil řady kongresů a sympozií, kde přednesl téměř 300 přednášek. Stal se autorem anatomických studií zabývajících se problematikou vrozených vad, zejména obličejových rozštěpů. Je rovněž prvním autorem, který popsal nový syndrom dysmorphia otofaciocervicalis.

  • Posteoperative follow up of restitution procedures in the orbicularis oris muscle after operation for complete bilateral cleft of the lip. (Plast.Rec.Surgery, USA, 1967)
  • Dysmorphia oto facion cervicalis familiaris (New syndrom). (Acta Chirurgiae Plasticae, 1967)
  • Congenital defect in the hard palate. (Plast.Rec.Surg., USA, 1971)
  • Multidisciplinary management of cleft lip and palate. (Saunders 1990)
  1. MATÝSEK, Lukáš. Mgr. [online]. FN KV tiskový mluvčí. Dostupné online. 
  2. MAZANEC, Jan. Pelhřimov: Deník.cz, 10.1.2013. Dostupné online. 
  3. TVRDEK, Miroslav. Doc. MUDr. [online]. Česká lékařská akademie [cit. 2015-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-01. 
  4. KOLÍSKOVÁ, Martina. Šťastný úsměv. z.s., 13.5.2015. Dostupné online.