Přeskočit na obsah

Oxid samaritý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid samaritý
Obecné
Systematický názevOxid samaritý
Anglický názevSamarium(III) oxide
Německý názevSamarium(III)-oxid
Sumární vzorecSm2O3
Vzhledsvětle žlutý prášek nebo krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS12060-58-1
Vlastnosti
Molární hmotnost348,72 g/mol
Teplota tání1 880 °C
Teplota varu3 500 °C
Hustota8,347 g/cm3 (α)
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
Měrná magnetická susceptibilita71,64×10−6 cm3g−1 (α, 19 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová (α)
jednoklonná (β)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 1 089,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 823 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt240 J/g
Entalpie varu ΔHv960 J/g
Standardní molární entropie S°151 JK−1mol−1 (β)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 735 kJ/mol (β)
Izobarické měrné teplo cp0,328 JK−1g−1 (β)
0,322 JK−1g−1 (α)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid samaritý (Sm2O3) je oxidem samaria, které je v něm přítomno v oxidačním stavu III. Používá se na výrobu speciálních skel pohlcujících infračervené záření a také jako absorbér neutronů. Je také katalyzátorem dehydrogenace alifatických alkoholů.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Tepelným rozkladem uhličitanu, dusičnanu, šťavelanu nebo síranu samaria:

Sm2(CO3)3 → Sm2O3 + 3 CO2

Rozpouští se v anorganických kyselinách za vzniku samaritých solí, například chloridu samaritého:

Sm2O3 + 6 HCl → 2 SmCl3 + 3 H2O

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samarium(III) oxide na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.