Přeskočit na obsah

Piekary Śląskie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slezské Pěkary
Piekary Śląskie
Pěkarské kostely
Pěkarské kostely
Slezské Pěkary – znak
znak
Slezské Pěkary – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška261–350 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
Okresměstský okres
Administrativní dělení7 městských částí
Piekary Śląskie
Piekary Śląskie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha39,98 km²
Počet obyvatel55 030
Hustota zalidnění1 376,4 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaSława Umińská-Durajová
Oficiální webwww.piekary.pl
Telefonní předvolba+48 32
PSČ41-940 až 41-949
Označení vozidelSPI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezské Pěkary[1][2] (polsky Piekary Śląskie výslovnost [pʲɛˈkarɨ ˈɕlɔ̃skʲɛ]IPA, dříve Piekary Niemieckie, Piekary Wielkie, slezsky Piekary / Pjekary, německy Deutsch Piekar) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství severovýchodně od Bytomi. Leží na historickém území Horního Slezska, přičemž východní hranicí města tvoří řeka Brynica, která je zároveň zemskou hranicí mezi Slezskem a Malopolskem. Pěkary jsou součástí dvoumilionové katovické konurbace, přičemž ve městě samotném žilo ke konci roku 2019 55 030 osob.[3]

Při posledním sčítání lidu (2011) se 36,5 % obyvatel hlásilo ke slezské národnosti,[4] nejvíce ze všech městských okresů, ale většina z nich se také přihlásila k polské národnosti, takže 77,8 % obyvatel Piekary Śląskie se přihlásilo k polské národnosti (v Polsku můžete uvést dvě národnosti). Piekary Śląskie jsou přitom město v Polsku, kde se k polské národnosti hlásí nejméně lidí, protože polskou národnost hlásí „jen“ 77,8 % obyvatel města.[zdroj?]

První písemná zmínka o Pěkarech pochází z roku 1277. Počátkem 17. století začala zde na podnět Georga von Giescheho těžba zinku, která byla předzvěstí budoucího rozvoje oblasti v době průmyslové revoluce. Na sklonku 19. století existovalo na současném území města patnáct podniků zabývajících se těžbou a zpracováním zinku, olova a černého uhlí, vesměs patřících buď společnosti Giesches Erben (Giescheho dědici) nebo rodině Henckel von Donnersmarck.

Do roku 1922 patřily Pěkary Prusku, resp. Německému císařství, a nosily přívlastek Německé (Deutsch Piekar). Po připojení k Polsku byly přejmenovány na Velké Pěkary (Piekary Wielkie) a opět sloučeny s obcí Szarlej oddělenou roku 1896. V roce 1947 získaly městská práva a současný název. Roku 1973 se městskou částí stala Kozłowa Góra, a při správní reformě v roce 1975 došlo k připojení obcí Brzozowice-Kamień, Brzeziny Śląskie a Dąbrówka Wielka.

Pěkary jsou významným katolickým poutním místem. Od poloviny 17. století je zde uctíván obraz Panny Marie Pěkarské. V letech 1841–1849 byla na místě původního dřevěného kostelíka vybudována monumentální novorománská bazilika Panny Marie a sv. Bartoloměje a v roce 1869 začala výstavba Pěkarské kalvárie i s novogotickým kostelem Zmrtvýchvstání Páně. Podle novější tradice je Panna Marie Pěkarská „patronkou pracujících Horního Slezska“. Dvě hlavní poutě do Pěkar se konají poslední květnovou neděli (pouť mužů a chlapců) a první neděli po 15. srpna (pouť žen a dívek).

  1. 24letý muž ze Slezských Pěkar na jihu Polska poblíž Katovic..., Games.cz: „Polák čelí skoro 9 tisícům obvinění kvůli ilegální distribuci her“, 7.2.2020
  2. ...milostný obraz Panny Marie ze Slezských Pěkar, Měsičník Jezuité, březen 1992
  3. Statistické údaje GUS k 31.12.2019. demografia.stat.gov.pl [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26. 
  4. Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013. slonzoki.org [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]