Přeskočit na obsah

Plácido Domingo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plácido Domingo
Základní informace
Rodné jménoJosé Plácido Domingo Embil
Narození21. ledna 1941 (83 let)
Madrid, ��panělský státŠpanělský stát Španělský stát
Žánryopera
Povoláníoperní pěvec, dirigent
Nástrojehlas
Hlasový obortenor, baryton
VydavatelEMI Classics
Členem skupinKrálovská akademie múzických umění San Fernando
Americká akademie umění a věd
Academia de las Artes Escénicas de España
The Three Tenors
Oceněnízlatá medaile Za zásluhy o turismus (1987)
čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1989)
Lo Nuestro Excellence Award (1991)
Prezidentská medaile svobody (1991)
Cena asturské kněžny za umění (1991)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Marta Domingová (od 1962)
DětiPlácido Domingo Jr.
RodičePlácido Domingo Ferrer a Pepita Embil
SídlaManhattan
Madrid
Acapulco
Barcelona
Webwww.placidodomingo.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plácido Domingo 2014

José Plácido Domingo Embil, KBE (* 21. ledna 1941, Madrid, Španělsko) je světoznámý operní pěvec a dirigent. Jeho hlasová poloha byla po dlouhou dobu tenor, v současném období přešel spíše na barytonové role.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Plácida Dominga, Plácido Domingo Ferrer a Pepita Embil, byli významní pěvci španělského typu operet – zarzuel. V roce 1949 se Domingo se svými rodiči přestěhoval do Mexika, kde vystudoval dirigování a hru na klavír, ale záhy začal také sbírat jevištní zkušenosti, zejména v tradičních španělských zarzuelách.

Po prvních vystoupeních v mexickém Monterrey a americkém Dallasu začal v roce 1959 účinkovat v mexickém Národním divadle v Ciudad de México, kde se sice ucházel o místo barytonisty, ale vedení souboru ho přesvědčilo, aby začal zpívat role tenorové. Dlouhodobé angažmá získal v Izraelské opeřeTel Avivu (1962 až 1965). Hned po jeho skončení ale debutoval v Newyorské městské opeře (New York City Opera). Před plánovanou rolí Dona José v opeře Carmen od Georges Bizeta ještě stihl i záskok za indisponovaného sólistu v Pucciniho Madame Butterfly. V roce 1968 debutoval v newyorské Metropolitní opeře, a to jako záskok za Franca Corelliho v roli Maurizia hraběte ze Saska v jedinečné opeře Francesca Cilei Adriana Lecouvreur. Od té doby až do dneška je jedním z nejžádanějších a nejslavnějších sólistů na všech důležitých operních scénách světa. Jako tenorista má velmi rozsáhlý repertoár, který sahá od italských a francouzských belcantových rolí až po úspěšná nastudování náročných partů oper Richarda Wagnera.

Největší popularitu přinesla Domingovi účast ve hvězdné sestavě Tří tenorů. Společně s Lucianem Pavarottim a José Carrerasem účinkoval mj. na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa. Je držitelem devíti cen Grammy a tří cen Latin Grammy.

Ještě na vrcholu své pěvecké kariéry se vrátil i ke své vystudované profesi dirigenta (poprvé v Newyorské městské opeře v roce 1973), později se na tuto práci orientoval stále více. Od roku 1986 spolupracoval s operou ve Washingtonu, kde se stal v sezóně 1996/97 uměleckým ředitelem. Od roku 2000 byl zároveň uměleckým ředitelem a od roku 2003 generálním ředitelem opery v Los Angeles. Po několikanásobném prodlužování kontraktu o dva roky uzavřel v září 2014 novou smlouvu na vedení opery na dalších pět let, tedy až do roku 2019.[1]

V roce 2007 oznámil, že nastuduje jednu z nejnáročnějších barytonových rolí Giuseppe Verdiho, titulní roli v opeře Simon Boccanegra. Od té doby zpíval i další důležité barytonové role, jako titulní postavy ve Verdiho operách Nabucco nebo Rigoletto.

Domingo je podruhé ženat. Z prvního manželství má syna José Plácida Dominga, který působí jako fotograf, z druhého manželství s bývalou pěvkyní Martou Ornelasovou má další dva syny.

Plácido Domingo v Česku[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2011 vystoupil Plácido Domingo (společně s portorickou pěvkyní Anou Marií Martínez) s velkým úspěchem na koncertě v Českém Krumlově.[2]

Plácido Domingo je zakladatelem mezinárodní pěvecké soutěže Operalia, kterou hostí každoročně jiná světová metropole. První ročník se uskutečnil v Paříži v roce 1993 a soutěž se od té doby uskutečnila v místech, jako je Mexico City, Madrid, Bordeaux, Tokio, Hamburk, Québec, Budapešť, Milán, Moskva, Peking, Verona, Los Angeles či Londýn. Roku 2019 se soutěž konala i v Praze[3] a Domingo byl též osobně přítomen.[4]

Plácido Domingo se v letech 2018 a 2019 účastnil projektu Národního divadla Mozartovy narozeniny. Dne 27. ledna 2018 dirigoval ve Stavovském divadle Mozartova Dona Giovanniho v režii Václava Kašlíka[5] a 27. ledna 2019 dirigoval taktéž koncert ve Stavovském divadle, složený z mozartovského repertoáru.[6]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Domingo byl v roce 2019 obviněn ze sexuálního obtěžování.[7] Pěvce obžalovalo celkem osm pěvkyň a jedna baletka, načež případy se datovaly do 80. let 20. století. Odehrávaly se v prostředí, kde měl Domingo výsadní pozici a hierarchické postavení. Na základě těchto obvinění ukončil Domingo spolupráci s newyorskou Metropolitní operou a odstoupil také z funkce generálního ředitele opery v kalifornském Los Angeles.[8]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
FrancieFrancie Francie Rytíř Řádu čestné legie
Komandér Řádu čestné legie 2002
Komandér Řádu umění a literatury
ItálieItálie Itálie Velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku[9] 3. dubna 1991
Velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[10] 2. dubna 1997
LibanonLibanon Libanon Rytíř Národního cedrového řádu 2004
MexikoMexiko Mexiko Plaketa Řádu aztéckého orla
MonakoMonako Monako Komtur Řádu za kulturní zásluhy[11] 18. listopadu 1999
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[12] Velkokříž Řádu prince Jindřicha 1. července 1998
Velkokříž Ordem da Instrução Pública 31. srpna 2018
RakouskoRakousko Rakousko Čestný kříž za vědu a umění I. třídy 1992
Velká čestná dekorace ve stříbře Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[13] 2007
RuskoRusko Rusko Řád přátelství 18. července 2011
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Čestný rytíř-komandér Řádu britského impéria[14] 14. října 2002
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Prezidentská medaile svobody[15] 9. července 2002
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Velkokříž Řádu za občanské zásluhy[16] 20. září 2002
Velkokříž Řádu Isabely Katolické[17] 21. ledna 2001
Rytíř Řádu umění a literatury[18] 14. ledna 2001
Velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého[19] 7. října 2016

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

The Three Tenors[editovat | editovat zdroj]

  • 1994 Three Tenors in Concert 1994 – Atlantic EAN 075678261428, CD
  • 2000 The Three Tenors Christmas – Sony EAN 696998913127, CD
  • 2002 The Best of the Three Tenors - Greatest Trios – Decca EAN 028946699928, CD
  • 2007 Original Three Tenors Concert – Decca, EAN 00044007431894 DVD,
  • 2008 The Three Tenors At Christmas – Decca EAN 00028947803362, CD

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NG, David. Placido Domingo staying with Los Angeles Opera through 2019. Los Angeles Times [online]. 2014-09-05. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Domingovi v Krumlově aplaudovalo 7 tisíc lidí, Lidové noviny, 21. srpna 2011.
  3. REDAKCE. Vítězové soutěže Operalia 2019. Opera PLUS [online]. 27.07.2019 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  4. REDAKCE. OPERALIA, světová operní soutěž Plácida Dominga, poprvé v historii přichází do Prahy. Opera PLUS [online]. 13.06.2019 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  5. REDAKCE. Plácido Domingo diriguje Mozartovy narozeniny v Praze. Opera PLUS [online]. 06.11.2018 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  6. REDAKCE. Plácido Domingo v Praze oslavil Mozartovy narozeniny. operaplus.cz [online]. 27.01.2019 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  7. REDAKCE. Plácido Domingo přijal zodpovědnost za sexuální obtěžování. Opera PLUS [online]. 25.02.2020 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  8. KRATOCHVÍL, Josef. Klasická hudba ve věku „Me Too“. Opera PLUS [online]. 26.11.2019 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. 
  9. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  10. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  11. N° 7418 du VENDREDI 26 NOVEMBRE 1999 * Ordonnance Souveraine n° 14.274 du 18 novembre 1999 portant promotions. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20. 
  12. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  13. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  14. Opera Star Placido Domingo Knighted. Billboard [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  15. TIMES, The New York. Bush Honors 12 With Presidential Medal of Freedom. The New York Times. 2002-07-09. Dostupné online [cit. 2019-08-17]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  16. https://www.boe.es/boe/dias/2002/09/21/pdfs/A33852-33852.pdf
  17. https://www.boe.es/boe/dias/2011/01/22/pdfs/BOE-A-2011-1179.pdf
  18. PRESS, Europa. Plácido Domingo recibe la Orden de las Artes y las Letras. www.europapress.es [online]. 2011-01-14 [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  19. https://www.boe.es/boe/dias/2016/10/08/pdfs/BOE-A-2016-9260.pdf
  20. Verdi Aida [online]. gramophone.co.uk [cit. 2018-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Georges Bizet, Teresa Berganza, Plácido Domingo*, Ileana Cotrubas, Sherrill Milnes, The Ambrosian Singers, London Symphony Orchestra, Claudio Abbado – Carmen. www.discogs.com [online]. www.discogs.com [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  22. Pietro Mascagni, Placido Domingo, Ilona Tokody, Juan Pons, Münchner Rundfunkorchester, Giuseppe Patanè - Iris. Discogs [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Archivovaná kopie. www.universalmusicclassical.com [online]. [cit. 2009-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-19. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]