Přeskočit na obsah

Projekt 1134A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 1134A / Třída Kresta II
Admiral Jumašov (657)
Admiral Jumašov (657)
Obecné informace
UživateléVlajka sovětského námořnictva Sovětské námořnictvo
Vlajka ruského námořnictva Ruské námořnictvo
Typraketový křižník
Lodě10
Osudvyřazeny
PředchůdceProjekt 1134 (Kresta I)
NástupceProjekt 1134B (Kara)
Technické údaje Kronštadt (Projekt 1131A)[1]
Výtlak5 664 t (standardní)
7 535 t (plný)
Délka158,9 m
Šířka16,8 m
Ponor5,84 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
90 000 hp
Rychlost32,5 uzlu (60 km/h)
Dosah4 700 nám. mil (8 700 km) při 18 uzlech (33 km/h)
Posádka385 důstojníků a námořníků
VýzbrojRPK-3 Metel (2×4)
M-11 Štorm (2×2, 44 střel)
RBU-6000 (2×1)
RBU-1000 (2×1)
AK-725 (2×2)
2× 533mm torpédomet (5hl.)
LetadlaKa-25A

Projekt 1134A Berkut-A (v kódu NATO třída Kresta II) byla s deseti loďmi vůbec nejpočetnější třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Třída byla modifikací Projektu 1134 (Kresta I), určenou především pro boj proti ponorkám. Oproti lodím třídy Kresta I měla tato plavidla o 2,8 m prodloužený trup, jiné elektronické systémy, sonary a také pozměněnou výzbroj (místo protilodních nesla protiponorkové střely).

Celkem bylo v letech 1966–1977 postaveno 10 jednotek této třídy.[1]

Jednotky projektu 1134A:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Kronštadt 1966 10. února 1968 29. prosince 1969 Vyřazen 1991.
Admiral Izakov 1968 22. listopadu 1968 28. prosince 1970 Vyřazen 1993.
Admiral Nachimov 1968 15. dubna 1969 29. listopadu 1971 Vyřazen 1991.
Admiral Makarov 1969 22. ledna 1970 25. října 1972 Vyřazen 1992.
Maršal Vorošilov 1970 8. října 1970 15. září 1973 Vyřazen 1992.
Admiral Okťabrskij 1969 21. května 1971 28. prosince 1973 Vyřazen 1993.
Admiral Isačenkov 1970 28. března 1972 5. listopadu 1974 Vyřazen 1992.
Maršal Timošenko 1972 21. října 1973 25. listopadu 1975 Vyřazen 1992.
Vasilij Čapajev 1973 28. listopadu 1974 30. listopadu 1976 Vyřazen 1993.
Admiral Jumašov 1975 30. září 1976 30. prosince 1977 Vyřazen 1992.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Vasilij Čapajev
Maršal Timošenko doprovázený hlídkovým letounem Il-38

Na přídi lodi byly dva dvanáctihlavňové vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 Smerč-2, za nimi bylo dvojnásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-11 Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet). Druhé se nacházelo na zádi před hangárem, přičemž celková zásoba činila 44 střel. Na bocích nástavby se nacházely dva čtyřnásobné odpalovací kontejnery raketových torpéd RPK-3 Metel (v kódu NATO SS-N-14) o doletu 46 km. Za nimi byly po stranách hlavního stěžně čtyři rotační šestihlavňové 30mm kanóny AK-630. Na zádi se dále nacházely dvě dvouhlavňové věže s 57mm kanóny AK-725, druhý protiletadlový raketový komplet M-11 Štorm a dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3. Palubní vrtulník byl tentokrát typu Kamov Ka-25A.

Pohonný systém měl výkon 90 000 hp. Tvořily jej parní turbíny TV-12-1 a čtyři kotle KVN-98/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,5 uzlu. Dosah byl 4700 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Operační služba

[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně k jedinému bojovému nasazení lodi této třídy došlo ve dnech 11.–12. února 1976, kdy Admiral Makarov v souvislosti s občanskou válkou v Angole několikrát vystřelil na přístavy LobitoBenguela, aby podpořil jednotky MPLA.[2] Všechny křižníky byly vyřazeny počátkem 90. let 20. století.

  1. a b c d KRONSHTADT large ASW ships (project 1134A) (1969 - 1977) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SONDHAUS, Lawrence. Navies in Modern World History. [s.l.]: Reaktion Books, 2004. Dostupné online. ISBN 1861892020. S. 261. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo. Raketové křižníky třídy Kresta. HPM. 1993, roč. III, čís. 3, s. 24–25. ISSN 1210-1427. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 1134A na Wikimedia Commons
  • Project 1134 Berkut Kresta I / Project 1134A Berkut-A Kresta II / Guided Missile Cruiser [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (anglicky)