Satelitní telefon
Satelitní telefon je přenosné telekomunikační zařízení, pomocí kterého může být uskutečněn hlasový, nebo datový přenos do veřejné telekomunikační sítě. Zařízení se do sítě připojuje přes telekomunika��ní satelit. Ten umožňuje spojení s většinou národních telekomunikačních sítí na světě. Satelitní telefon je nezávislý na stavu jakýchkoliv lokálních sítí, v jejichž dosahu se majitel satelitního telefonu nachází. Je vždy nutno dbát na lokální telekomunikační předpisy, které mohou regulovat, v některých případech zpoplatnit nebo i zakázat provoz osobních satelitních zařízení. Z porušení mohou plynout značné sankce, případně i trestní odpovědnost. Největší omezení se většinou týkají zemí s nedemokratickým zřízením.
Satelitní telefony se připojují do různých satelitních sítí, které jsou tvořeny buď nízko letícími satelity, nebo satelity na geostacionárních drahách. Nejstarší geostacionární sítí, na které je přímo z námořních předpisů SOLAS závislá námořní přeprava, je síť Inmarsat. Bez vybavení Inmarsatu by například žádná osobní loď nebo jakákoliv loď o výtlaku větším než 300 RT nemohla přeplout oceán.[ujasnit] Alternativa není ze zákona přípustná.[zdroj?] Druhou známou geostacionární sítí je síť Thuraya, která je co se týče pokrytí více omezena. Nízko letící satelity reprezentuje síť Iridium. Na rozdíl od geostacionárních satelitů pokrývá i polární oblasti, které nemohou být dvěma předchozími sítěmi pokryty. Na této síti je klíčově závislá americká administrativa.[zdroj?]
Volání přes satelitní sítě má svá omezení. Telefony nefungují v místnostech, musí mít přímý výhled na satelit, obdobně jako tomu je u satelitních televizí. Musí mít platnou SIM kartu vystavenou satelitním operátorem.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Satelitní telefon na Wikimedia Commons
