Přeskočit na obsah

Stanová vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanová vysočina
Становое нагорье
Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny
Pohled na Jihomujský hřbet z Bauntovské kotliny

Nejvyšší bod3 072 m n. m. (Pik BAM)
Délka700 km

Nadřazená jednotkaJihosibiřské hory

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Mapa pohoří v okolí Bajkalu; Stanová vysočina vpravo nahoře.
Map
Horninybřidlice, rula, žula
PovodíLena, Jenisej
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanová vysočina (rusky Становое нагорьеStanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.

Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (rusky Верхнеангарская), Mujsko-kuandinská (rusky Муйско-Куандинская) a Hornočarská (rusky Верхнечарская), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka:

Hřbet rusky nejvyšší bod Název rusky
Jihomujský Южно-Муйский 3 067 m Mujskij Gigant Муйский Гигант
Severomujský Северо-Муйский 2 537 m -
Kodar Кодар 3 072 m Pik BAM пик БАМ
Udokan Удокан 2 561 m -
Kalarský hřbet Каларский 2 519 m Skalistyj Golec Скалистый Голец

Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.

Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]