Přeskočit na obsah

Stuttgart Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stuttgart Open
BOSS Open
Název turnaje v letech 1978–2021

Založeno1898[1]
1978 (jako MercedesCup)[1]
OdehránoBOSS Open 2024
MístoStuttgart, NěmeckoNěmecko Německo
DějištěTenisový klub Weissenhof
Souřadnice
Povrchantuka / venku (1898–2014)
tráva / venku (od 2015)
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace812 235 EUR
Prize money734 915 EUR
Obdobíčerven
ATP Tour
1990–1999Championship Series
2000–2001International Series Gold
2002International Series
2003–2008International Series Gold
2009–ATP Tour 250

bossopen.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stuttgart Open, oficiálně BOSS Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný na okruhu ATP Tour v německém Stuttgartu. Původně byl založen v roce 1898. V sezóně 2022 se na čtyři roky generálním sponzorem stala německá oděvní firma Hugo Boss.[2][3] V letech 1978–2021 turnaj probíhal jako MercedesCup s pojmenováním titulárního partnera, automobilky Mercedes-Benz. Vítěz dvouhry získával mimo finanční prémie také automobil Mercedes.[4] Na okruhu ATP Tour patří od sezóny 2009 do kategorie ATP Tour 250.[1]

Dějištěm je tenisový klub Weissenhof, kde se turnaj do roku 2014 konal na otevřených antukových dvorcích. V sezóně 2015 došlo ke změně na travnatý povrch. Tradiční červencový termín byl nahrazen červnovým, v týdnu po skončení French Open.[5] Centrální kurt má kapacitu 6 500 diváků.[1][4] Stuttgart hostí také ženský halový turnaj Porsche Tennis Grand Prix.

Stuttgart Open probíhá od roku 1990 na okruhu ATP Tour. Od sezóny 2009 patří do kategorie ATP Tour 250. Mezi roky 1990–1999 se řadil do úrovně ATP Championship Series a dalších deset let mezi události ATP International Series Gold. V období 1970–1989 se konal jako součást okruhu Grand Prix.

Organizátorem je skupina e|motion sports GmbH Germany, pořadatel turnajů Vienna Open, German Open a Mallorca Championships.[6] Do singlové soutěže nastupuje od roku 2015 dvacet osm tenistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Jediným vítězem, jenž dokázal obhájit singlový titul v otevřené éře, se stal rakouský antukář a první hráč světa Thomas Muster, který triumfoval v letech 1995 a 1996. Premiérový ročník 2015 na trávě ovládl další antukář Rafael Nadal a získal tak první travnatý titul od Wimbledonu 2010. Po Švédovi Ulfu Schmidtovi se tak stal druhým trojnásobným šampionem stuttgartské dvouhry. Nejvyšší počet tří deblových titulů vybojoval Čech Tomáš Šmíd. Nejstarším vítězem v otevřené éře turnaje se stal 36letý Roger Federer v ročníku 2018, jenž tak překonal věkový rekord 33letého Barryho Phillipse-Moorea z roku 1971. Španělu Juanu Carlosi Ferrerovi patřila při titulu v roce 2011 až 85. příčka na žebříčku.[7]

Ve Stuttgartu se v letech 1988–2001 paralelně konal halový turnaj mužů Eurocard Open, probíhající na koberci a později na tvrdém povrchu.

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
informace z let 1898–1948 jsou nedostupné
1949 Západní Německo Werner Breuthner Západní Německo Otto Fürst 6–3, 6–3, 4–6, 6–2
1950 Západní Německo Helmut Gulcz Česko Jan Dostál 2–6, 6–3, 6–3, 6–1
1951 Západní Německo Otto Fürst Západní Německo Peter De Vos 6–3, 6–3
1952 Jugoslávie Milan Branovic Francie Jacques Thomas 4–6, 10–8, 7–5skreč
1953 Dánsko Torben Ulrich Švédsko Bengt Axelsson 2–6, 6–3, 6–2, 6–0
1954 Západní Německo Gottfried von Cramm Kanada Robert Bédard 6–4, 6–8, 6–2
1955 USA Hugh Stewart USA Tony Vincent 6–2, 8–6, 6–4
1956 Austrálie Jack Arkinstall USA Tony Vincent 6–2, 8–6, 6–4
1957 Rakousko Ladislav Legenstein Jugoslávie Milan Branović
1958 Švédsko Ulf Schmidt Belgie Jacques Brichant 6–4, 6–4, 7–9, 6–1
1959 Austrálie Warren Woodcock Dánsko Torben Ulrich 6–3, 6–2, 6–3
1960 Švédsko Ulf Schmidt (2) Austrálie Warren Woodcock 6–2, 2–6, 6–4, 1–6, 6–3
1961 Austrálie Warren Woodcock (2) Austrálie Barry Phillips-Moore 2–6, 5–7, 6–4, 6–2, 7–5
1962 Švédsko Ulf Schmidt (3) Švédsko Jan-Erik Lundqvist 6–4, 7–5
1963 Jižní Afrika Gordon Forbes Austrálie Warren Woodcock 6–1, 8–6, 6–3
1964 Jižní Afrika Cliff Drysdale Jižní Afrika Keith Diepraam 6–1, 6–3
1965 Jižní Afrika Cliff Drysdale (2) Západní Německo Wilhelm Bungert 6–0, 6–1, 6–1
1966 Jižní Afrika Frew McMillan Jižní Afrika Keith Diepraam 6–4, 7–5
1967 Austrálie Roy Emerson Rumunsko Ion Țiriac 1–6, 6–3, 6–4, 6–2
1968 Indie Ramanathan Krišnan Západní Německo Detlev Nitsche 6–2, 6–8, 6–4skreč
1969 Západní Německo Christian Kuhnke Západní Německo Wilhelm Bungert 2–6, 6–2, 6–0, 6–2
1970 nehráno
1971 Austrálie Barry Phillips-Moore Maďarsko István Gulyás 6–4, 6–3, 6–4
1972 Západní Německo Attila Korpas Jugoslávie Zlatko Ivančić 6–8, 6–2, 6–3, 6–4
1973 Západní Německo Harald Elschenbroich Západní Německo Hans-Jürgen Pohmann 2–6, 6–0, 6–2, 6–4
1974 Západní Německo Hans-Joachim Plötz Francie Jacques Thamin 6–1, 2–6, 6–4, 6–4
1975 Západní Německo Jürgen Fassbender
Austrálie Richard Crealy
finále přerušeno
1976 Západní Německo Attila Korpas (2) Jugoslávie Zlatko Ivančić
1977 Západní Německo Jürgen Fassbender Západní Německo Attila Korpas
1978 Západní Německo Ulrich Pinner Austrálie Kim Warwick 6–4, 6–2, 7–6
1979 Československo Tomáš Šmíd Západní Německo Ulrich Pinner 6–4, 6–0, 6–2
1980 USA Vitas Gerulaitis Polsko Wojciech Fibak 6–2, 7–5, 6–2
1981 Švédsko Björn Borg Československo Ivan Lendl 1–6, 7–6, 6–2, 6–4
1982 Indie Rameš Krišnan USA Sandy Mayer 5–7, 6–3, 6–3, 7–6
1983 Španělsko José Higueras Švýcarsko Heinz Günthardt 6–1, 6–1, 7–6
1984 Francie Henri Leconte USA Gene Mayer 7–6, 6–0, 1–6, 6–1
1985 Československo Ivan Lendl USA Brad Gilbert 6–4, 6–0
1986 Argentina Martín Jaite Švédsko Jonas Svensson 7–5, 6–2
1987 Československo Miloslav Mečíř Švédsko Jan Gunnarsson 6–0, 6–2
1988 USA Andre Agassi Ekvádor Andrés Gómez 6–4, 6–2
1989 Argentina Martín Jaite Jugoslávie Goran Prpić 6–3, 6–2
1990 Jugoslávie Goran Ivanišević Argentina Guillermo Pérez Roldán 6–7, 6–1, 6–4, 7–6
1991 Německo Michael Stich Argentina Alberto Mancini 1–6, 7–6(11–9), 6–4, 6–2
1992 Ukrajina Andrij Medveděv Jižní Afrika Wayne Ferreira 6–1, 6–4, 6–7(5–7), 2–6, 6–1
1993 Švédsko Magnus Gustafsson Německo Michael Stich 6–3, 6–4, 3–6, 4–6, 6–4
1994 Španělsko Alberto Berasategui Itálie Andrea Gaudenzi 7–5, 6–3, 7–6(7–5)
1995 Rakousko Thomas Muster Švédsko Jan Apell 6–2, 6–2
1996 Rakousko Thomas Muster (2) Rusko Jevgenij Kafelnikov 6–2, 6–2, 6–4
1997 Španělsko Àlex Corretja Slovensko Karol Kučera 6–2, 7–5
1998 Brazílie Gustavo Kuerten Slovensko Karol Kučera 4–6, 6–2, 6–4
1999 Švédsko Magnus Norman Německo Tommy Haas 6–7(6–8), 4–6, 7–6(9–7), 6–0, 6–3
2000 Argentina Franco Squillari Argentina Gastón Gaudio 6–2, 3–6, 4–6, 6–4, 6–2
2001 Brazílie Gustavo Kuerten (2) Argentina Guillermo Cañas 6–3, 6–2, 6–4
2002 Rusko Michail Južnyj Argentina Guillermo Cañas 6–3, 3–6, 3–6, 6–4, 6–4
2003 Argentina Guillermo Coria Španělsko Tommy Robredo 6–2, 6–2, 6–1
2004 Argentina Guillermo Cañas Argentina Gastón Gaudio 5–7, 6–2, 6–0, 1–6, 6–3
2005 Španělsko Rafael Nadal Argentina Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
2006 Španělsko David Ferrer Argentina José Acasuso 6–4, 3–6, 6–7(3–7), 7–5, 6–4
2007 Španělsko Rafael Nadal (2) Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
2008 Argentina Juan Martín del Potro Francie Richard Gasquet 6–4, 7–5
2009 Francie Jérémy Chardy Rumunsko Victor Hănescu 1–6, 6–3, 6–4
2010 Španělsko Albert Montañés Francie Gaël Monfils 6–2, 1–2skreč
2011 Španělsko Juan Carlos Ferrero Španělsko Pablo Andújar 6–4, 6–0
2012 Srbsko Janko Tipsarević Argentina Juan Mónaco 6–4, 5–7, 6–3
2013 Itálie Fabio Fognini Německo Philipp Kohlschreiber 5–7, 6–4, 6–4
2014 Španělsko Roberto Bautista Agut Česko Lukáš Rosol 6–3, 4–6, 6–2
2015 Španělsko Rafael Nadal (3) Srbsko Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
2016 Rakousko Dominic Thiem Německo Philipp Kohlschreiber 6–7(2–7), 6–4, 6–4
2017 Francie Lucas Pouille Španělsko Feliciano López 4–6, 7–6(7–5), 6–4
2018 Švýcarsko Roger Federer Kanada Milos Raonic 6–4, 7–6(7–3)
2019 Itálie Matteo Berrettini Kanada Félix Auger-Aliassime 6–4, 7–6(13–11)
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2021 Chorvatsko Marin Čilić Kanada Félix Auger-Aliassime 7–6(7–2), 6–3
2022 Itálie Matteo Berrettini (2) Spojené království Andy Murray 6–4, 5–7, 6–3
2023 USA Frances Tiafoe Německo Jan-Lennard Struff 4–6, 7–6(7–1), 7–6(10–8)
2024 Spojené království Jack Draper Itálie Matteo Berrettini 3–6, 7–6(7–5), 6–4
Rok vítězové finalisté výsledek
1978 Česko Jan Kodeš
Česko Tomáš Šmíd
Brazílie Carlos Kirmayr
Chile Belus Prajoux
6–3, 7–6
1979 Zimbabwe Colin Dowdeswell
Jižní Afrika Frew McMillan
Polsko Wojciech Fibak
Česko Pavel Složil
6–4, 6–2, 2–6, 6–4
1980 Zimbabwe Colin Dowdeswell
Jižní Afrika Frew McMillan
Nový Zéland Chris Lewis
Jižní Afrika John Yuill
6–3, 6–4
1981 Austrálie Peter McNamara
Austrálie Paul McNamee
Austrálie Mark Edmondson
USA Mike Estep
2–6, 6–4, 7–6
1982 Austrálie Mark Edmondson
USA Brian Teacher
Německo Andreas Maurer
Německo Wolfgang Popp
6–3, 6–1
1983 Indie Anand Amritraj
USA Mike Bauer
Česko Pavel Složil
Česko Tomáš Šmíd
4–6, 6–3, 6–2
1984 USA Sandy Mayer
Německo Andreas Maurer
USA Fritz Buehning
USA Ferdi Taygan
7–6, 6–4
1985 Česko Ivan Lendl
Česko Tomáš Šmíd (2)
USA Andy Kohlberg
Brazílie João Soares
3–6, 6–4, 6–2
1986 Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
Írán Mansour Bahrami
Uruguay Diego Pérez
6–4, 6–3
1987 USA Rick Leach
USA Tim Pawsat
Švédsko Mikael Pernfors
Švédsko Magnus Tideman
6–3, 6–4
1988 Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Švédsko Anders Järryd
Dánsko Michael Mortensen
4–6, 6–3, 6–4
1989 Česko Petr Korda
Česko Tomáš Šmíd
Rumunsko Florin Segărceanu
Česko Cyril Suk
6–3, 6–4
1990 Jižní Afrika Pieter Aldrich
Jižní Afrika Danie Visser
Švédsko Per Henricsson
Švédsko Nicklas Utgren
6–3, 6–4
1991 Austrálie Wally Masur
Španělsko Emilio Sánchez
Itálie Omar Camporese
Chorvatsko Goran Ivanišević
4–6, 6–3, 6–4
1992 USA Glenn Layendecker
Jižní Afrika Byron Talbot
Švýcarsko Marc Rosset
Španělsko Javier Sánchez
4–6, 6–3, 6–4
1993 Nizozemsko Tom Nijssen
Česko Cyril Suk
Jižní Afrika Gary Muller
Jižní Afrika Piet Norval
7–6, 6–3
1994 USA Scott Melville
Jižní Afrika Piet Norval
Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
7–6, 7–5
1995 Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
Jižní Afrika Ellis Ferreira
Nizozemsko Jan Siemerink
3–6, 6–3, 6–4
1996 Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot
Španělsko Tomás Carbonell
Španělsko Francisco Roig
6–2, 5–7, 6–4
1997 Brazílie Gustavo Kuerten
Brazílie Fernando Meligeni
USA Donald Johnson
USA Francisco Montana
6–4, 6–4
1998 Francie Olivier Delaître
Francie Fabrice Santoro
Austrálie Joshua Eagle
USA Jim Grabb
6–1, 3–6, 6–3
1999 Brazílie Jaime Oncins
Argentina Daniel Orsanic
Makedonie Aleksandar Kitinov
USA Jack Waite
6–2, 6–1
2000 Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
Argentina Lucas Arnold Ker
USA Donald Johnson
5–7, 6–2, 6–3
2001 Argentina Guillermo Cañas
Německo Rainer Schüttler
Austrálie Michael Hill
USA Jeff Tarango
4–6, 7–6, 6–4
2002 Austrálie Joshua Eagle
Česko David Rikl
Jižní Afrika David Adams
Argentina Gastón Etlis
6–3, 6–4
2003 Česko Tomáš Cibulec
Česko Pavel Vízner
Rusko Jevgenij Kafelnikov
Zimbabwe Kevin Ullyett
3–6, 6–3, 6–4
2004 Česko Jiří Novák
Česko Radek Štěpánek
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Todd Perry
6–2, 6–4
2005 Argentina José Acasuso
Argentina Sebastián Prieto
Argentina Mariano Hood
Španělsko Tommy Robredo
7–6, 6–3
2006 Argentina Gastón Gaudio
Bělorusko Max Mirnyj
Švýcarsko Yves Allegro
Švédsko Robert Lindstedt
7–5, 6–7, [12–10]
2007 Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
Španělsko Guillermo García-López
Španělsko Fernando Verdasco
6–4, 6–4
2008 Německo Christopher Kas
Německo Philipp Kohlschreiber
Německo Michael Berrer
Německo Mischa Zverev
6–3, 6–4
2009 Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
Rumunsko Victor Hănescu
Rumunsko Horia Tecău
7–5, 6–4
2010 Argentina Carlos Berlocq
Argentina Eduardo Schwank
Německo Christopher Kas
Německo Philipp Petzschner
7–6(7–5), 7–6(8–6)
2011 Rakousko Jürgen Melzer
Německo Philipp Petzschner
Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 6–4
2012 Francie Jérémy Chardy
Polsko Łukasz Kubot
Slovensko Michal Mertiňák
Brazílie André Sá
6–1, 6–3
2013 Argentina Facundo Bagnis
Brazílie Thomaz Bellucci
Polsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
2–6, 6–4, [11–9]
2014 Polsko Mateusz Kowalczyk
Nový Zéland Artem Sitak
Španělsko Guillermo García-López
Rakousko Philipp Oswald
2–6, 6–1, [10–7]
2015 Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
5–7, 6–2, [10–7]
2016 Nový Zéland Marcus Daniell
Nový Zéland Artem Sitak
Rakousko Oliver Marach
Francie Fabrice Martin
6–7(4–7), 6–4, [10–8]
2017 Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(4–7), 7–5, [10–5]
2018 Německo Philipp Petzschner
Německo Tim Pütz
Švédsko Robert Lindstedt
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–5), 6–3
2019 Austrálie John Peers
Brazílie Bruno Soares (2)
Indie Rohan Bopanna
Kanada Denis Shapovalov
7–5, 6–3
2020 zrušeno pro pandemii koronaviru
2021 Brazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
4–6, 6–3, [10–6]
2022 Polsko Hubert Hurkacz
Chorvatsko Mate Pavić
Německo Tim Pütz
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–3), 7–6(7–5)
2023 Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić (2)
Německo Kevin Krawietz
Německo Tim Pütz
7–6(7–2), 6–3
2024 Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Rafael Matos
Spojené království Julian Cash
USA Robert Galloway
3–6, 6–3, [10–8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stuttgart Open na anglické Wikipedii.

  1. a b c d ATP Profile: Mercedes Cup [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. A NEW ERA IN TENNIS BEGINS WITH THE LAUNCH ANNOUNCEMENT OF THE BOSS OPEN AT WEISSENHOF, STUTTGART [online]. HUGO BOSS AG, 2022-05-23 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Weissenhof Stuttgart Tournament Renamed To BOSS OPEN. Tennis TourTalk [online]. 2022-05-23 [cit. 2022-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-11. (anglicky) 
  4. a b ATP Staff. Thiem Wins Fourth Title Of Year In Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Stuttgart to make switch to grass courts in 2015 [online]. ATP, 29-03-2013. Dostupné online. 
  6. Gauff and Kenin commit to premiere on grass in Berlin. bett1 new main sponsor of the Berlin women’s tennis tournament. [online]. Bett1Open [cit. 2020-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. (anglicky) 
  7. Marin Cilic Beats Felix For Stuttgart Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-13 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]