Přeskočit na obsah

Třída Mackerel (1940)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Mackerel
USS Mackerel (SS-204)
USS Mackerel (SS-204)
Obecné informace
UživatelNámořnictvo Spojených států amerických
Typponorka
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Tambor
Nástupcetřída Gato
Technické údaje Mackerel (SS-204)
Výtlak940 t (na hladině)
1190 t (pod hladinou)[1]
Délka74,1 m
Šířka6,73 m
Ponor4,27 m
Pohon4 diesely, 4 elektromotory
2 lodní šrouby
3360 + 1500 hp
Rychlost16,2 uzlu (na hladině)
11 uzlů (pod hladinou)
Dosah6500 nám. mil při 10 uzlech
Posádka42
Výzbroj1× 76,2mm kanón
2× 12,7mm kulomet (2×1)
6× 533mm torpédomet
12 torpéd
Sonarano
Ostatníhloubka ponoru 75 m (operační)
Technické údaje Marlin (SS-205)[1]
Výtlak910 t (na hladině)
1165 t (pod hladinou)
Délka72,8 m
Šířka6,6 m
Ponor3,96 m
Pohon4 diesely, 4 elektromotory
2 lodní šrouby
3400 + 1500 hp
Rychlost16,5 uzlu (na hladině)
11 uzlů (pod hladinou)
Dosah7400 nám. mil při 10 uzlech

Třída Mackerel byla třída pobřežních diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Jednalo se o prototypy pobřežních ponorek určených k hlídkování a ochraně základen. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1941–1945. Jelikož se neosvědčily, za války sloužily pouze k výcviku.[1]

Celkem byly v letech 1939–1941 postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Electric Boat Company v Grotonu ve státě Connecticut a její sesterskou loď loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine.[1]

Jednotky třídy Mackerel:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS Mackerel (SS-204) Electric Boat Company říjen 1939 28. září 1940 31. března 1941 Vyřazena 1945.[2]
USS Marlin (SS-205) Portsmouth Naval Shipyard květen 1940 29. ledna 1941 1. srpna 1941 Vyřazena 1945.[3]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
USS Marlin (SS-205)

Ponorky byly vyzbrojeny jedním 76,2mm kanónem, dvěma protiletadlovými 12,7mm kulomety a šesti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a dva na zádi). Mohly naložit 12 torpéd. Pohonný systém tvořily čtyři diesely a čtyři elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby. Typy a výkon agregátů se u obou ponorek lišily. Mackerel měla diesely o výkonu 3360 hp a elektromotory o výkonu 1500 hp. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 16,2 uzlu a pod hladinou 11 uzlů. Dosah byl 6500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině. Marlin měla diesely o výkonu 3400 hp a elektromotory o výkonu 1500 hp. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 16,5 uzlu a pod hladinou 11 uzlů. Dosah byl 7400 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině. Operační hloubka ponoru až 75 metrů.[1]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]
USS Mackerel (SS-204)

Za války byla přestavěna velitelská věž, přičemž novou hlavňovou výzbroj tvořil 127mm kanón a dva 20mm kanóny.[1]

  1. a b c d e f MACKEREL (1941) and MARLIN (1941) submarines [online]. Navypedia.org [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mackerel (SS-204) [online]. Navsource.org [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Marlin (SS-205) [online]. Navsource.org [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]