Přeskočit na obsah

Všiváci (skupina hmyzu)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVšiváci
Haematomyzus elephantis
Haematomyzus elephantis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádpisivky (Psocoptera)
Podřádvšiváci (Rhynchophthirina)
Čeleďvšivákovití (Haematomyzidae)
Rodvšivák (Haematomyzus)
druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všiváci (Rhynchophthirina) jsou podřád parazitických pisivek (Psocoptera)[1] zahrnující jedinou čeleď všivákovití (Haematomyzidae) a jediný rod všivák (Haematomyzus).[2]

Jako první popsal všiváka sloního (Haematomyzus elephantis) Piaget v roce 1869. Našel jej na slonu africkém v zoologické zahradě v Rotterdamu a na základě podobnosti zahrnul čeleď Haematomyzidae, kterou pro něj stanovil, mezi vši (Anoplura). Někteří autoři jí však přisuzovali jiné taxonomické postavení, například ji zařazovali do blízkého příbuzenstva štěnic jako čeleď v rámci řádu Hemiptera.

Do řádu všenky (Mallophaga) čeleď zařadil G. F. Ferris v roce 1930.[3][4] Později byly všenky spolu s vešmi (Anoplura) sloučeny do jediného řádu Phthiraptera. V roce 1985 byla poprvé prokázána polyfylie všenek a jejich jednotlivé čeledi (luptouši, péřovky a všiváci) tak dostaly status samostatných podřádů v rámci řádu Phthiraptera.

Dle moderních fylogenetických analýz je řád Phthiraptera rovněž polyfyletický. Vši, luptouši, péřovky a všiváci se navíc jeví jako vnitřní skupiny pisivek (Psocoptera) a jejich výrazně odlišná tělesná stavba je vysvětlována adaptacemi na parazitický způsob života.

Morfologie

[editovat | editovat zdroj]

Ústní ústrojí všiváků je tvořeno drobnými kusadly umístěnými na konci protaženého rostra.[1] Přestože jsou tedy všechny druhy všiváků hematofágní stejně jako vši (Anoplura), morfologií ústního ústrojí se podobají spíše zbylým skupinám parazitických pisivek – péřovkám (Ischnocera) a luptoušům (Amblycera).

  1. a b c MULLEN, Gary R a Lance A DURDEN. Medical and veterinary entomology. Boston: Academic Press, 2002, xv, 597 p. ISBN 0-12-510451-0.
  2. BioLib.cz – Haematomyzus [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  3. LEHANE, M. The biology of blood-sucking in insects. 2nd ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2005, ISBN 0-521-54395-9.
  4. FERRIS, G.F. The Louse of Elephants. Haematomyzus elephantis Piaget (Mallophaga: Haematomyzidae). Parasitology. 1931, č. 23.
  5. BARKER, Stephen C., Michael WHITING, Kevin P. JOHNSON a Anna MURRELL. Phylogeny of the lice (Insecta, Phthiraptera) inferred from small subunit rRNA. Zoologica Scripta. 2003, vol. 32, issue 5, s. 407-414. DOI: 10.1046/j.1463-6409.2003.00120.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1046/j.1463-6409.2003.00120.x

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]